Když pomineme drobnost, že není zrovna příliš českých škol, kde by se mohli žáci učit z tabletu, a že tablet vůbec k učení zvláště prvňáčků není moc vhodný, jistě tím udělal radost výrobcům elektroniky a také rodičům z řad těch dolních deseti milionů, na které nyní jejich potomci vyvíjejí tlak, aby tablet dostali, když to říkal pan prezident.

Miloš Zeman se tento týden také pustil opět do takzvaných politických náměstků v návrhu služebního zákona, a ministr financí Babiš pak najednou dospěl k prozření, že nehledě na dohody koaliční i koaličně-opoziční vlastně tuto instituci také nechce a že to musí znovu projednat koalice. Na koaličním jednání se ale překvapivě přišlo na to, že žádní političtí náměstci nejdou v návrhu příslušného zákona najít, takže je to vlastně celé nesmysl.

Miloš Zeman také vzbudil rozruch na summitu NATO, když žádal důkazy o tom, že na Ukrajině působí ruští vojáci, což vedlo švédského ministra zahraničí Bildta k poněkud uštěpačné otázce, jestli má Česko tajnou službu, a jestli ano, proč se jí tedy prezident nezeptá. Jenže český prezident má asi jasno, komu může věřit a nejsou to spojenci v NATO či nějaká tajná služba, ale ruský ministr zahraničí Lavrov, který sice, pravda, jak ruská administrativa otevřeně přiznala, nedávno třeba o Krymu lhal, ale jinak je zřejmě ten nejdůvěryhodnější.

Zeman totiž uvedl, že mu věří, že na Ukrajině nejsou žádní ruští vojáci a taky mu prý přijde směšné, že by tam byli nějací dobrovolníci či vojáci na dovolené, bojují jen Ukrajinci mezi sebou a basta. K jeho smůle plus mínus ve stejné době ruská televize odvysílala reportáž z pohřbu ruského parašutisty padlého na Ukrajině, který tam prý byl dobrovolně a na dovolené bez vědomí nadřízených, za což se mu dostalo vojenského pohřbu s čestnými salvami, což ukazuje, že v ruské armádě je zřejmě možné to, co jinde možné není. O pár hodin později už ale prezident Zeman o ruské agresi na Ukrajině zase nepochyboval a nabídl 150 českých vojáků speciálních sil jednotek rychlého nasazení NATO.

Od pátečního večera bylo po jednáních v Minsku vyhlášeno na Ukrajině příměří, vzhledem k tomu, že se střílelo do poslední chvíle, ale zůstala od počátku otázka, jestli má šanci se naplnit. Podle OSN muselo kvůli bojům opustit domovy přes milion lidí.