Měl k tomu možná nejvyšší čas, protože cena ropy stále klesá, teď už hluboko pod úrovní prahu bolesti amerických těžařů z břidlic, což už vede ke snížení počtu vrtů a v důsledku to v blízké budoucnosti může znamenat pro Spojené státy velké ekonomické potíže.

Organizace zemí vyvážejících ropu v čele se Saúdskou Arábií ale navzdory tlaku i dalších zemí, především Ruska, Íránu a krachující socialistické Venezuely, nehodlá těžbu ropy snížit a tím její cenu zvýšit - a nic na tom nezmění ani změna na saúdskoarabském trůnu, dosavadní prakticky neomezený panovník Abdalláh na konci týdne zemřel.

Velká slova padala i ve východních oblastech. Ruský ministr zahraničí Lavrov ujistil, že Moskva si v žádném případě nepřeje novou studenou válku a také ji prý nepřipustí, naopak by si třeba přála zónu volného obchodu zahrnující Rusko i Evropskou unii. Trochu je však otázkou, co by tak zaostalá ruská ekonomika mohla kromě ropy a zbraní nabídnout.

A propos zbraně – jak to Kreml myslí s tím vyhýbáním se studené válce deklaroval okamžitě ruský ministr obrany Šojgu a odjel do Teheránu podepsat dohodu o vojenské spolupráci s dost fanaticky islámským Íránem, jehož jaderného programu se většina světa děsí a kterému zatím chyběly hlavně lepší rakety. Pravda, Rusko jich má dost.

Lavrov se také v polovině týdne sešel v Berlíně se svými protějšky z Německa, Francie a Ukrajiny a po schůzce se zase nešetřilo optimismem. Dohodli demarkační linii mezi ukrajinskou armádou a povstalci, od které se měly začít stahovat těžké zbraně.