Nizozemsko: pravice ztrácí, vede Wilders

 

Volební průzkumy v Nizozemsku ukazují velký pokles podpory pro obě vládní strany. Vládu premiéra Rutteho tvoří pravicově liberální Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) a levostředová Strana práce (PvdA). Obě strany byly v posledních parlamentních volbách v loňském roce nejsilnější, ale vzhledem k fragmentaci politické scény se rozhodly utvořit velkou koalici. Její kroky za časů krize ovšem nejsou v zemi tulipánů příliš populární. Oběma stranám totiž podle posledních průzkumů veřejného mínění rostou na jejich křídlech politického spektra silní rivalové. Pravicově populistická a antiislámská Strana svobodu (PVV), jejímž šéfem (a jediným členem) je Geert Wilders, už vévodí žebříčkům stranické popularity. Podle posledního průzkumu společnosti Peil by ve volbách získala 28 ze 150 křesel, přičemž aktuálně drží 15.  Na druhém místě by byla krajně levicová a protievropská Socialistická strana (SP) s 23 křesly (nyní také jen 15). Až třetí by byli premiérovi pravicoví liberálové z VVD, kterým průzkum přisuzuje 22 místo 41 křesel (tj. minus 19)!  Ještě hůře jsou na tom ale sociální demokraté z PvdA, kteří aktuálně klesli z 38 na 18 mandátů a oslabili by dokonce o 20 křesel. Velká koalice by podle průzkumu dokonce ztratila svou většinu, kdyby se nyní konaly volby. Kromě stran na okraji spektra z propadu popularity obou „velkých“ stran profituje také levicově liberální uskupení Demokraté 66, které by získalo 17 místo 12 křesel, a malá důchodcovská strana 50plus, která narostla z 2 na 10 virtuálních křesel. Naopak zhruba stejná podporu má stále bývalá dominantní strana nizozemské politiky – Křesťanskodemokratická výzva (CDA). Té by nyní výzkum přisoudil 14 mandátů místo jejího historicky nejnižšího zisku 13 mandátů v loňských volbách. Do parlamentu by se dostali ještě dvě malé protestantské strany (konzervativnější z nich SGP se 4 a Křesťanská unie s 6), Levicoví zelení (GL) se 4 křesly a krajně ekologická Strana zvířat (PvD) se stejným počtem mandátů.

 

Rozpad nizozemské stranické scény pokračuje, protože tentokrát by už žádné dvě strany samy nestačily na vytvoření vládní většiny, a dokonce by nestačila ani žádná trojkoalice. V praxi nepředstavitelná koalice wildersovců, levicových socialistů a pravicových liberálů jako tří nejsilnějších stran by totiž získala jen 73 křesel z celkových 150.

 

USA: Politika štěpí stát Colorado

 

Američtí republikáni ze severu státu Colorado začali propagovat myšlenku, aby se několik severních okresů odtrhlo od Colorada. Jejich plánem je vytvoření 51. amerického státu, který by nesl název Severní Colorado. Důvodem pro vnitrostátní separatismus je podle navrhovatelů politika, kterou ve státě Colorado v posledních letech prosazuje demokratická většina. Konzervativním obyvatelům v severní části státu, která je spíše venkovského charakteru, se nelíbí zejména návrhy útočící například na ekonomické zájmy regionu v oblasti energetiky a zemědělství.  Návrh vzešel z okresu Weld County, ale počítá se zapojením dalších šesti severních okresů.

 

Levicoví demokraté sice považují návrh za hloupý žert, ale republikánští navrhovatelé zdůrazňují, že Ústava USA s podobným postupem, kdy se rozdělí americký stát, počítá. Sice se to nestalo už přibližně 150 let, ale to podle severocoloradských republikánů neznamená, že procedura nemůže být znovu použita.

 

Článek IV americké ústavy počítá s tím, že nový stát může vzniknout pouze, pokud s tím vysloví souhlas nejenom Kongres USA, ale také zákonodárný sbor státu, který je dělením dotčen. Od platnosti současné americké ústavy se tímto způsobem oddělily čtyři nové státy Maine od Massachusetts, Vermont od New Yorku a  New Hampshire, Kentucky od Virginie a Západní Virginie také od Virginie. Poslední uvedený případ byl i historicky posledním, protože proběhl v roce 1863.

 

Itálie: Řím do rukou levice

 

Druhé kolo italských dílčích lokálních voleb, konané 9. a 10. června, přineslo poměrně výraznou porážku pravice, protože ani Berlusconiho Lid svobody (PdL) ani autonomistická Liga severu nezískaly starostu žádného většího města. Symbolem voleb zůstává zejména výhra levice v italské metropoli Řím, kde dosavadní pravicový starosta z Berlusconiho formace Lid svobody (PdL) Gianni Alemanno musel funkci předat kandidátovi levicové Demokratické strany (PD) chirurgovi Ignazio Marinovi. Alemannovi se ve druhém kole nejenom, že nepodařilo stáhnout Marinův náskok z prvního kola, ale dokonce prohrál ještě výraznějším skórem v poměru 64 % ku 36 %. Jak už jsme v naší rubrice upozorňovali, znamená vítězství levice ve Věčném městě změnu skóre ve velké pětce západoevropských měst, protože levice bude nyní vedle Paříže a Berlína ovládat z postu nejvyššího představitele města i Řím. Na evropské pravičáky proto z pěti nejlidnatějších západoevropských metropolí zbývá jen Madrid a Londýn.

 

Pozitivem pro pravicový PdL, který nyní vládne na národní úrovni ve velké koalici s Demokratickou stranou, by snad mohl být jenom fakt, že po relativním neúspěchu alternativně-populistického Hnutí pěti hvězd (M5S) komika Beppe Grilla v této netradiční formaci začalo vnitřní štěpení, kdy několik poslanců vypovědělo Grillovi poslušnost. Na druhou stranu se zdá, že právě úspěch levice v lokálních volbách mohl být tažen tím, že část Grillových protestních voličů nyní přešla k levicovým demokratům.

 

Chorvatsko: HDZ obhájilo pozice v lokálních volbách

 

Konzervativně-národní Chorvatské demokratické společenství (HDZ) dokázalo v lokálních volbách obhájit své pozice z minulých voleb a stalo se celkovým vítězem tohoto volebního klání. HDZ díky tomu už podruhé potvrdilo, že je sice v opozici proti socialisticko-liberální vládě, ale že již aktuálně má ve společnosti nejširší podporu. Z největších měst ovšem HDZ pouze udrželo post starosty dalmatského Zadaru. Levicová sociální demokracie ovládla Split a pozici starosty metropole Záhřebu obhájil nestraník, ale bývalý sociální demokrat Milan Bandič. V hlavním městě se HDZ ani nedostalo do druhého kola starostovské volby.