Petr Sokol: Vystoupí Británie z Evropské unie?

11.05.2013 21:31

Britská konzervativní strana řeší jak reagovat na situaci, kdy Strana pro nezávislost Spojeného království (UKIP) v čele Nigelem Faragem skončila v doplňovacích parlamentních volbách druhá a v regionálních volbách ji minulý týden volila téměř čtvrtina voličů.

Petr Sokol: Vystoupí Británie z Evropské unie?
Foto: archiv
Popisek: Britský premiér David Cameron

Spojené království: Co s UKIP?

 

Britská konzervativní strana řeší jak reagovat na situaci, kdy Strana pro nezávislost Spojeného království (UKIP) v čele Nigelem Faragem skončila v doplňovacích parlamentních volbách druhá a v regionálních volbách ji minulý týden volila téměř čtvrtina voličů. Pravá část Konzervativní strany prosazuje, aby již v tomto funkčním období byl do parlamentu předložen návrh zákona o vypsání referenda, které by rozhodlo o vystoupení Spojeného království z Evropské unie. Objevují se také návrhy na vytvoření předvolebního „modro-fialového“ paktu s UKIP v parlamentních volbách v roce 2015. Roste počet konzervativních politiků, kteří otevřeně mluví o podpoře odchodu z EU. V posledních dnech se k nim například přidal bývalý ministr z vlád baronky Thatcherové i Johna Majora – Michael Portillo. Londýnský starosta Boris Johnson, který je považován za stranickou dvojku, zase veřejně prohlásil, že Spojené království se musí připravit na možnost vystoupení, pokud se britské vládě nepodaří vyjednat v Bruselu lepší podmínky členství.

Premiér a lídr konzervativců David Cameron navíc sází na propagaci vládních opatření proti imigrantům. K tomu již využil i královninu řeč, jíž tuto středu tradičně otevřela britskou parlamentní sezonu. Kritika imigrace, včetně té z nových členských států EU, je totiž vedle protievropské noty hlavním volebním tahákem strany UKIP.

Island: Trochu hořký comeback konzervativců

Konzervativní islandská Strana nezávislosti (SF) vyhrála v sobotu parlamentní volby na ostrově a ukončila tím čtyřletou výjimku v politických dějinách země, kterou tvořila dosavadní koaliční vláda sociálních demokratů a levicových zelených. Strana nezávislosti, která byla nejsilnější silou ve všech parlamentních volbách od roku 1929, ztratila toto postavení před čtyřmi lety kvůli zhroucení ekonomiky a zejména několika klíčových islandských bank. Nyní ovšem voliči na ostrově po čtyřech letech jednoznačně odmítli trvání výjimečné situace, kterou navíc levice po celé Evropě prezentovala jako vzor levicové revoluce a protipól úsporných opatření proti ekonomické krizi.

Islandské konzervativce ale k volebnímu vítězství dovedla poměrně trnitá cesta. Dlouhé měsíce před volbami sice vévodili předvolebním průzkumům, ale v závěru kampaně začali doplácet na nevelkou osobní popularitu svého lídra Bjarni Benediktssona. Ten dokonce v předvečer voleb v jedné z předvolebních debat v přímém přenosu nabídl svou rezignaci ve prospěch populární místopředsedkyně strany a bývalé primátorky Reykjavíku Hanny Birny Kristjánsdóttir, když jeho strana krátce před tím ve výzkumech preferencí spadla na druhé místo za „rybářskou“ liberální Pokrokovou stranu (FF), která voliče ohromila populistickým slibem, že jim odpustí část osobních dluhů.

Právě tento Benediktssonův „statečný“ televizní výstup ale zřejmě konzervativcům přinesl nakonec ve volbách první místo, protože se jejich šéf projevil jako rozhodný a nesobecký lídr. Jenže náskok v počtu hlasů byl natolik malý, že jak vítězní konzervativci, tak druzí liberálové z Pokrokové strany budou mít v novém parlamentu po 19 poslancích. A tento fakt nakonec rozhodl o tom, že premiérem jejich společné vlády nebude zástupce konzervativní Strany nezávislosti, ale lídr Pokrokové strany Sigmundur Gunnlaugsson. Levicový prezident ho pověřil sestavením vlády s poukazem na to, že jeho liberální strana získala ve volbách větší nárůst hlasů než konzervativci. Ti se mohou radovat, že nová vláda bude jednoznačně proti vstupu do EU, protože obě její složky jsou euroskeptické, ale jistě budou litovat, že jim těsně unikl návrat do premiérského křesla.

USA: Pyrrhovo vítězství republikánů v Jižní Karolíně?

Američtí republikáni v úterý vyhráli ve speciálních volbách, jak se v USA nazývají doplňovací volby, v prvním kongresovém volebním obvodě v Jižní Karolině. Volby přitáhly pozornost vzhledem k osobě republikánského kandidáta. Primárky nutné po tom, co dosavadní republikánský kongresman za tento obvod Tim Scott byl jmenován do Senátu, totiž vyhrál u republikánů bývalý guvernér státu Jižní Karolína Mark Sanford. To by měl být v tomto velmi konzervativním a republikánském státě jasný signál, že Sanford po volbách v dolní komoře federálního parlamentu bez problémů zasedne, navíc v situaci, kdy popularita prezidenta Obamy a jeho demokratů není příliš oslnivá.

Jenže politický životopis Marka Sanforda je velmi barvitý: už jednou v tomto obvodě poslancoval, aby se následně stal guvernérem. Jenže jako guvernérovi mu zamotala hlavu jeho známá z Argentiny a mimomanželská aféra vyvrcholila tím, že na devět dní zmizel a celý stát řešil, kde guvernér je. Po tomto skandálu se na něho vrhli členové státního parlamentu a přes neúspěšný pokus o jeho odvolání jihokarolínským parlamentem Sanford nakonec z guvernérského úřadu v lednu 2011 s ostudou odešel.

Nyní se mu podařilo ve volbách do Kongresu uspět s poměrně výrazným náskokem (9 %) před demokratickou rivalkou, přestože se k němu zbytek strany moc nehlásil a naopak demokraté vydali hodně prostředků na kampaň proti němu, která samozřejmě nestála na ničem jiném než na zpochybňování jeho mravního profilu.

Kongresoví republikáni se nyní ale obávají, že jim budou demokraté Sanforda pěkně otloukat o hlavu.

Salcbursko: Stronach boduje

 

Zemské volby v rakouské spolkové zemi Salcbursko (dříve se česky říkalo Solnohradsko) přinesly posun doprava. Z úřadu zemské hejtmanky se musí po volební porážce odebrat sociální demokratka Gabi Burgstallerová, která doplatila na finanční skandál ve vládě. Ten přinesl ve volbách pokles i středopravicovým lidovcům, ale i tak se jim podařilo získat nejvíce hlasů. Zisky zaznamenaly opoziční strany – pravicově populističtí Svobodní i levicoví Zelení. Poprvé se do zemského parlamentu v Salcbursku probojovala strana Team Stronach stejnojmenného kanadsko-rakouského miliardáře. Jako povolební koalice je pro vítězné lidovce možné jen pokračování velké koalice se sociálními demokraty nebo trojkoalice se Svobodnými a stronachovci, která by ovšem byla velkým experimentem. Početně není možná černo-zelená koalice lidovců s ekologisty, k níž se schyluje v Tyrolsku, kde volby byly před týdnem.

reklama

autor: pravybreh.cz

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy - 350. díl Dao de ling

11:50 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy - 350. díl Dao de ling

V dnešní pomatené době mnozí hledají nějaký pevný kmen, o který by se opřeli nebo zachytili. Může to…