Když se rozhlédneme po současném světě, v mnoha zemích uvidíme, že obyvatelstvo se názorově dělí přibližně půl na půl. Přičemž ona dělící linie nevede tak jako dříve ani tak po pravolevé ose, nýbrž spíše podle přístupu k civilizačním otázkám, respektive podle sympatií či antipatií ke stávajícím mocenským elitám, jež svět přivedly do současného, nepříliš povzbudivého stavu.

A aby snad nebyla jakákoli mýlka, pro jistotu dodávám, že slovo elity nemám rád, protože namnoze je to prostě pouze označení pro ty nahoře, nikoli značka jakékoli kvality.

Ta první polovina, jež stávající mocné podporuje a volí, sama sebe považuje za demokraty a humanisty, zatímco tu druhou polovinu neváhá nálepkovat jako extremisty, populisty, fašisty, xenofoby, nácky, venkovany či burany (můžete si vybrat) a více či méně jimi opovrhuje.