Je až dojemné, jak se někteří politici snaží nasbírat politické body a přízeň voličů mediálně atraktivním tématem, jakými jsou v současné době především loterie. Kdekdo se stává „odborníkem“ na tuto problematiku a troufá si o ní psát celé články. Jenže ono to s tou odborností většinou až tak horké není.

Zářným příkladem může být uskupení Úsvit přímé demokracie. To dokonce nyní uvádí, že předkládá návrh na celoplošný zákaz „hazardu“. Jenže poslanci problematice loterií zpravidla vůbec nerozumí. Tak například Milan Šarapatka, který se ve svých textech stylizuje do velkého bojovníka proti hazardu, ve skutečnosti nezná ani to zásadní – tedy legislativu. Přiznám se, že po přečtení jeho článku ze září letošního roku s názvem „Co herny přinášejí a berou“ jsem si několikrát kontroloval, zda se skutečně dívám na aktuální článek a nejde o dva roky starou verzi. Šarapatka zde totiž uvádí mimo jiné následující: „…česká legislativa umožňuje podnikatelům s hazardem, aby část svých zisků odváděli na tzv. „veřejně prospěšné účely“. Ve skutečnosti ale někteří podnikaví koumáci zakládají vlastní nadace, do kterých pak touto cestou vyvádějí část svých zisků…“

Co dodat – snad jen to, že kdekdo v této zemi ví, že loterní společnosti po změně legislativy již třetím rokem peníze na veřejně prospěšné účely neodvádějí – tyto prostředky jdou nově do rozpočtu státu, potažmo obcí.

Situace je o to komičtější, že právě Šarapatka by tohle měl dobře vědět. Před lety totiž pracoval právě v loterním byznysu. A zřejmě mu to žádné větší problémy nečinilo – jednatelem a společníkem jedné z loterních firem byl totiž přibližně 10 let! Nechci se pouštět do spekulací, zda se nyní loternímu průmyslu mstí z důvodu, že v této branži musel skončit, nicméně v tomto kontextu je přinejmenším zajímavé číst o tom, jak je podle Šarapatky hazard nebezpečný a jak žalostné jsou jeho důsledky, když mu to minimálně 10 let evidentně nevadilo. Ještě zajímavější pak je zjistit, že si jakožto bývalý provozovatel loterií o této problematice před tím, než se pustí do mediální štvanice, nenastuduje ani nejobecnější fakta, která by navíc jako poslanec měl dobře znát.

Bohužel tak musím konstatovat, že pan Šarapatka rozhodně není učebnicovým příkladem politika, který svou práci dělá důsledně a zodpovědně. Pokud navíc poslanci Úsvitu takto povrchně a čistě populisticky přistupují i k dalším závažným tématům, není divu, že směřují do propadliště politických dějin …

Ing. Petr Vrzáň, výkonný ředitel SPELOS