Zveřejněné údaje o vývoji míry nezaměstnanosti v březnu bohužel nejen nevěstí nic dobrého ani z pohledu aktuálního vývoje, ani při promítnutí meziroční perspektivy porovnání s loňským březnem. Oproti letošnímu únoru sice míra nezaměstnanosti v průměru zůstala beze změny, na již beztak vysokých 10,9 %, a ve vztahu ke stejnému období loňského roku stanula o 0,6 procentního bodu výše. Procentní hodnoty hned naberou velmi konkrétní rozměr při uvědomění, že přibližně dvou a půlnásobek populace České republiky, tedy 26,5 miliónu osob v produktivním věku, nemá v EU práci. Oproti poslednímu předkrizovému roku tento údaj představuje nárůst o více než 11 miliónů. Nutně tak je problém nezaměstnanosti zásadním socio-ekonomickým jevem celé EU, především pak zemí, jichž se v negativní poloze nejvíce týká. K tradičnímu nelichotivému „šampiónu“ ze Španělska, s 26,7% a více než dvoubodovým meziročním nárůstem, jenž se především projevil v nejcitlivější sociální skupině mladých lidí do 25 let, z níž nemá práci téměř 57 %, vlivem dopadů krize přibylo Řecko a s odstupem Portugalsko.

Řecko se chopilo neslavného primátu v důsledku přijetí tvrdě restriktivních opatření. S ohledem na omezenost kapacit, ve kterých by bylo teoreticky možné vytvořit nová pracovní místa jsou vyhlídky Řecka na moment pozitivního zvratu velmi nezřetelné.