A to nikoliv kvůli tomuto hlasování samotnému, jakkoliv důležitému. Kvůli dvěma zásadním věcem, které „nastavují zrcadlo“ dalekosáhlejším a významnějším jevům, než je jedno parlamentní hlasování o způsobu hospodaření evropské exekutivy v jednom konkrétním roce.

Zaprvé, dokument, který toto hospodaření hodnotí, daleko přesahuje význam jednoho fiskálního roku a snaží se o osvojení a uchopení zcela nového pohledu na využívání prostředků Rozpočtu EU podle kvalitativně, výkonnostně a výsledkově náročnějších pravidel. Oč obsahu tohoto dokumentu, předneseném zpravodajkou tohoto tématu a místopředsedkyní Výboru CONT Martinou Dlabajovou, jde?

Vychází z předpokladu, že právě teď nastává čas změnit v politice Rozpočtu EU zažité stereotypy. Rozpočet EU nejenže adekvátně nereaguje na nové výzvy, kterým EU čelí, ale prakticky nikdo si nebere ponaučení a nenese zodpovědnost, jaké výsledky jeho výdaje přinášejí a jaké reálné výkonnosti dosahují. Dokument tak usiluje a racionálně argumentuje ve prospěch zaměření se výdajů Rozpočtu EU na jasně zdůvodněné prioritní potřeby, které se pokud možno týkají celoevropských témat, a nikoliv na suplování ryze národních problémů, s nimiž si členský stát není vlastními silami schopen poradit a navíc ani nevyvíjí nějakou větší snahu, aby si poradil.

Současně obhajuje, aby kritériem využití výdajů Rozpočtu EU nebylo pouze to, že se vynaloží v souladu s momentálně platnými pravidly (platná pravidla však ještě neznamenají dobrá a přínosná pravidla), ale aby hlavním nárokem byl reálný přínos, který tento výdaj přinese; a aby byl tento přínos měřitelný a efekt jednoznačně prokazatelný.