Jeho náplň tvoří reportáže, analýzy, komentáře, ale především hutné informační články, které relativizují unisono hlas mainstreamové žurnalistiky, jež se dlouhá léta spolupodílí na tom stavu společnosti, který by se dal nazvat obecným hodnotovým defétismem (jeden klasik pro to kdysi razil termín „blbá nálada“, avšak tehdy to neplatilo zdaleka tolik jako dnes, a hlavně dnes je to pocit doopravdy oprávněný). Svět dnešních médií je tu definován „svojí servilitou, omezeností a zbabělostí, jež dohromady stvořily jakýsi fantaskní a tragikomický polosvět“, v němž nenajdete pravdu, ale jen její karikaturu, účelovou deformaci a skrytý manipulativní záměr.

V měsíčníku Vědomí jde o to (opět cituji), „hledat pravdu. Ne ,pravdu´ pravicovou, levicovou, západní, východní, ani ,pravdu´ ekologů, jehovistů, fotbalistů… Jak říká Somni v Atlase mraků: Pravda je jen jedna; její verze jsou nepravdy.“ Dodal bych za sebe ještě jiný citát, od německého filozofa Lessinga: „Hledání pravdy má větší cenu než pravda sama." Celou pravdu se nikdy nedozvíme, v tom je jediná gnostická jistota, ale můžeme objevovat její kousíčky cestou při jejím hledání a z těch kousků slepovat mozaiku, která může dát smysl našemu životu. Chcete-li se dovědět víc, klikněte na http://www.ac24.cz/vedomi.