Autorky zde shromáždily výběr svých textů z období od jara, tedy od počátku covidmánie, až do dnů zcela nedávných, kdy odevšad slyšíme, že covid kulminuje a trhá smutné rekordy – od zdravotnických přes ekonomické až po kulturní. Články jsou řazeny ve čtyřech celcích, které ale na sebe ústrojně navazují – ekonomický, politický a geopolitický, pak přichází oddíl mediální (u příležitosti 20. výročí smutné rebelie na Kavčích horách, kde jedna z autorek sehrála významnou roli, a také za to byla „po zásluze“ potrestána). A konečně v poslední části lze najít několik anket mezi významnými osobnostmi jednotlivých výše jmenovaných oblastí společnosti, jejichž odpovědi pointují mnoho z řečeného. Je to kniha navzdory zdánlivě pestré skladbě velmi kompaktní a má smysl ji číst od první do poslední stránky.

Na jednom místě tam autorky glosují zvláštní atmosféru letošních oslav – neoslav 70. výročí konce 2. světové války a vítězství nad německým nacismem. Připomínají ty tuny frází, která nám z různých úst v různých časech bylo vyslechnouti, a dodávají větu obecnějšího významu, která stojí za ocitování: „V plnosti toho (dnešního, pozn. pž.) ticha vyniká prázdnota slov z minulých let.“

Vybrali jsme pro účel tohoto cyklu několik článků, která na sebe navazují spíše vnitřně (německá okupace – dnešní berlínská dominance v EU – naše upozaděná existence v obou útvarech atd.). Doporučuji přečíst knihu celou. Proč? Aby vám bylo jasno.

SVĚTLO NA KONCI KORONAVIROVÉHO TUNELU

Během několika málo dní jsme přišli o většinu věcí, které jsme považovali za samozřejmé. Probudili jsme se do světa, ve kterém jsou poprvé od německé okupace uzavřeny vysoké školy. Probudili jsme se do země, kde jsou uzavřeny obchody, kde nehrají kina a divadla, kde nelze jen tak odjet na chalupu, kde se dokonce ani veřejně neslouží mše. I to vše zde v různých dobách bylo. A i tehdy to, dříve nebo později, pominulo.