Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 237. díl. Národnost a humanita

Tomáš Garrigue Masaryk (1850 – 1937) byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky. Kromě činnosti politické se celý život věnoval práci odborné a literární. Vydal desítky knih s velmi širokým tematickým záběrem, např. O studiu děl básnických, Česká otázka, Moderní člověk a náboženství, Otázka sociální, Problém malého národa, Demokratismus v politice, O bolševictví, Světová revoluce, monografie o Janu Husovi, Blaise Pascalovi, J.A.Komenském či Karlu Havlíčkovi (Borovském) atd. Masarykův náhled na politiku je dobře shrnut v následujícím citátu: „Veškerá politika, zahraniční i vnitřní, je mně prováděním a upevňováním humanity; podřizuji politiku přikázáním ethickým. Vím, že to stanovisko se někdy politikům, kteří se pokládají za velmi praktické a chytré, nelíbí; ale zkušenost, a myslím, nejen moje, dokazuje, že politika rozumná a poctivá (Havlíček!) je nejpraktičtější, nejúčinnější a nejvýnosnější. Nakonec tzv. idealisté, lidé slušní a čestní vždycky mívají pravdu a udělají pro stát, národ a lidstvo více než politikové, jak se jim říká, reální a chytří. Chytráci jsou konec konců hloupí. Pojímám politiku, jako celý život jednotlivce a společnosti, sub specie aeternitatis“. (Časopis Světozor 1931, č. 22.)