Pocházel z novinářské rodiny, slovanské jazyky, ruštinu a literaturu studoval na Filologické fakultě Moskevské univerzity. Deset let poté pracoval jako učitel na Vysoké škole překladatelů. Dva roky (1982-1984) pobýval jako profesor na Kubě na univerzitě v Las Villas v Santa Claře. Od roku 1988 působil na Slovensku jako lektor ruského jazyka, přistěhoval se tam s manželkou a dvěma dcerami. Od té doby trvale žil v Bratislavě. Jde o autora asi 30 knih, svá díla vydával v ruštině, slovenštině a v češtině. Zemřel roku 2016 ve věku 59 let.

Nejvíc mu ze strany jeho kritiků bývalo vyčítáno, že ve svých analytických argumentacích zdůrazňuje nadměrný význam Ruska pro Evropu, kritizuje současný vliv amerikanismu v Evropě a obviňuje Spojené státy americké z událostí na Ukrajině (2014) a přípravy budoucí světové války. Prohlásil dokonce, že „nemyslím, že většina lidí v Evropě považuje Rusko za nepřítele, navzdory obrovskému úsilí propagandy. Myslím, že téměř ve všech evropských oblastech by v čestných volbách vyhrál prezident Putin, když by se jich mohl zúčastnit. Je populárnější než mnozí místní politici." I když se taková slova mohou někomu zdát provokativní, stojí za zamyšlení. A protože v našem knižním cyklu přinášíme texty různorodých autorů a názorů, patří se i tento. Jedině v celistvé optice si pak každý může udělat svůj nezávislý názor.

Některé jeho texty u nás vycházely před několika lety na serveru Britské listy. Právě ony tehdy dostaly práva na otištění jeho knihy „My s nimi vyběhneme“, z níž dnes přinášíme několik úryvků. Možná není od věci ocitovat v úvodu kousek článku o Chelemendikovi z pera tehdejšího redaktora Britských listů Štěpána Kotrby.

„Kontroverzního autora politické publicistiky a satiry, ruského politologa žijícího od roku 1988 v Bratislavě není třeba představovat ani ruskému, ani slovenskému čtenáři, český o něm však neví téměř nic. Sergej Chelemendik je autorem mnoha knih, psaných svébytným jazykem i svébytnou poetikou. Samoubijcy z roku 1985, román Grupa zachvata z roku 1990, či filosofující návrat Instinkt samoubijstva z roku 1992 jsou jen jednou částí bohaté televizní, filmové a literární tvorby autora. Kniha Gazda proti vláde národnej zrady se zabývala "skutečnými cíli Dzurindovy vlády, strategickými chybami Vladimíra Mečiara, genezí vzniku politické pyramidy Smer a příčinami popularity Roberta Fica". Byla ale něčím víc - byla portrétem Slovenska a Slováků. Dialog s novým prezidentem Ivanem Gašparovičem, Matúš Kučera: Slováci prežijú, Krtkovia slovenskej politiky - to jsou tituly, které nezůstaly na Slovensku bez povšimnutí.

Chelemendik přitom není fanatický nacionalista ruský ani slovenský, i když koketuje s národovectvím i slavjanofilstvím. V jeho pojetí se ale stávají karikaturou intelektuála, který ví, že emoce, které vyvolává, nepovedou k nenávisti, ale spíše k zamyšlení či studu. Nastavuje pouze pokřivené společnosti pokřivené zrcadlo a domnívá se, že tím narovná lidem páteř. Někdy se mu to i daří.“