Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 198. Malá paměť

22.07.2021 12:47 | Komentář
autor: PV

U knih Benjamina Kurase se v tomto cyklu zastavujeme pravidelně. Jednak je to autor nad jiné pilný, a též jeho postřehy a glosy jsou nad jiné trefné a inspirativní. Kuras až dosud (ponecháme-li stranou jeho beletristické a dramatické práce z emigrace) v našich kruzích zaujal především knihami o krizi civilizace (jedna z nich se přímo jmenuje Zpráva o konci civilizace), o neřádech typu politické korektnosti, homosexuality, postmoderního rozpadu hodnot, migračního kataklyzmatu a jeho dopadu na podobu dnešní Británie a vůbec celého euroatlantického prostoru. V loňském roce prodělal Kuras jisté zdravotní potíže (naštěstí s dobrým výsledkem), a to ho přimělo zastavit se v tom pádícím čase a zavzpomínat na okamžiky, které ve svém životě považuje za klíčové, zajímavé či směrodatné. Knížka vyšla symbolicky pod názvem Malá paměť. Obsahuje fragmenty Kurasova životaběhu ze „staré vlasti“, z emigrace, i z časů postupného návratu domů. Pro dnešní čtení jsme vybrali několik kapitol obsahujících zobecňující glosy k fatálním problémům současnosti, jak je vidí svým nezaměnitelným pohledem právě Benjamin Kuras.

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 198.  Malá paměť
Foto: Archiv P. Žantovského
Popisek: Petr Žantovský

Co vlastně je publicista?

Za mé jednadvacetileté nepřítomnosti se v českém písemnictví rozmohl titul „publicista“. Tím jsem v poslední době častován i já a to někdy jako obojí: „spisovatel a publicista“. Nedaří se mně si na něj zvyknout. Jsem z toho názvu tak zmatený, že někdy si nejsem jist, kdo jsem a co vlastně dělám. A taky kde se to slovo vzalo a proč. Je-li z angličtiny, bylo přijato v chybném významu. Anglický publicist, jak slovo definují anglické významové slovníky, znamená někoho, kdo produkuje a řídí publicitu nějaké firmy nebo výrobku a utváří jejich „public image“.

Ale podle české definice je to prý „člověk, který se v novinách, v televizirozhlasefilmu či na Internetu aktivně vyjadřuje k různým, často aktuálním tématům, především hospodářským, politickým, sociálním, či kulturním“.

„Aktivně“? Existuje snad nějaké vyjadřování pasivní?

Publicistika je prý „označení typu žurnalistické tvorby a výsledku takovéto tvorby, která je zaměřena na veřejnost a určena k publikování“. Existuje snad nějaký typ žurnalistické tvorby, který by nebyl zaměřen na veřejnost a nebyl určen k publikování? Není žurnalistická tvorba samotná definována publikováním ve vyjmenovaných médiích?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Mgr. Vít Rakušan byl položen dotaz

Dvojí metr

A když Fiala nazýval demonstranty dezoláty, to vám nevadilo? Nebo co nyní poslankyně Decroix, která zas voliče, kteří vás nevolili, označila za svoloč? Nevšimla jsem si, že byste se proti tomu ohradil. A co vypínání webů, to vám nepřijde jako útok na média a svobodu slova? Nemáte dojem, že používáte...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Proč Donald Trump nemá Evropu rád

15:49 Jiří Weigl: Proč Donald Trump nemá Evropu rád

Denní glosa Jiřího Weigla