Podruhé se za mříže dostal jako sedmnáctiletý v roce 1947, kdy byl za loupežné přepadení odsouzen ke třem letům v Clintonském vězení. Léta strávená v kriminále věnoval literatuře, četl hlavně anglické romantiky a řeckou klasiku. Svou druhou sbírku Benzín věnoval „andělům z Clintonského vězení, kteří mi ze všech těch cel kolem podávali knihy osvícení“. Po propuštění v roce 1950 se jako sečtělý začínající básník seznámil s Allenem Ginsbergem a roku 1956 s ním odešel do San Franciska, kde se oba připojili ke vzkvétajícímu básnickému hnutí.
Ostatně právě Ginsberg možná nejpřesněji charakterizoval esenci Corsova psaní: „Corsovo nakládání s myšlenkami je zcela ojedinělé, což dosvědčují jeho básně s jednoslovným názvem (Moc, Manželství, Armáda, Vlasy, Smrt, Přítel). Corso v nich destiluje podstatu archetypálních pojmů, které s humorem recykluje tak dlouho, dokud z nich nevzniknou pojmy nové, zkouší je, porovnává všeobecně zažité pojmy a s šokujícím výsledkem alchymicky odhaluje jejich skutečnou podstatu."

Beatnická literární tvorba (nešlo jen o básníky, apologetem hnutí byl slavný prozaik Jack Kerouac) byla ze své podstaty politická. Sice většina z nich vycházela ze znalosti literárních textů minulosti, a nadto se nejedenkrát inspirovali východními naukami, zejména zen-budhismem, přesto stáli pevnýma nohama na dně tehdejší (americké) reality. Řešili přitom de facto stejné dilema, jako velcí prozaici (Od J. Steinbecka či  N.Mailera, po J.Hellera či K.Keseyho): jak vyvážit obdiv a lásku k Americe s kritickým postojem vůči projevům její naduté hlouposti a všeobjímající povrchnosti?
Jedna z erbovních Corsových básní ono dilema vtěluje už do samotného názvu: Americký způsob. A navzdory tomu, že se jedná o beletrii, jsem přesvědčen, že patří do tohoto cyklu, neboť stejně jako jiné knihy zde připomínané, přináší velmi vážný názor na věci, s nimiž je nám souzeno žít, a tedy se nějak vyrovnat.

Americký způsob

I/
Jsem velký Američan
Jsem proto málem šovinista!
Miluji Ameriku jak šílenství!
Mám ale strach se do Ameriky vrátit
Mám dokonce strach zajít do americké cestovní kanceláře -