Vážený pane kolego,

promiňte to familiérní oslovení, ale myslím to dobře. Jednak jsme oba původní a dlouho vykonávanou profesí novináři, jednak jsme oba v jistém okamžiku přišli s tím, že novinařina je v našich zemích dělána poněkud nakřivo, a proto by bylo třeba ji vytáhnout z bažiny propagandy a manipulací a vrátit zpátky k jejímu pravému úkolu a účelu: popisovat realitu a poskytovat prostor čtenáři, posluchači, divákovi, aby si z toho vyvodil vlastní názor na ni. Oba jsme za to byli z novinářského prostředí docela nevlídně vypoklonkováni. A oba jsme pokračovali ještě jen o to důsledněji a bez falešných skrupulí v hledání příčin té nemoci, která postihuje většinu novinářské obce a kterou jste vy v titulu jedné své knihy nazval velmi přesně: arogance. Je to už více než 5 let, co u nás tato Vaše kniha vyšla v českém překladu.

Byl jste sedmadvacet let reportérem jedné z největších amerických televizních stanic CBS. Jak sám píšete, patřil jste ke generaci, která přišla do žurnalistiky v 50. - 60. letech s cílem zlepšit, či dokonce spasit svět. Na okraj také podotýkáte, že jste nikdy nevolil republikánského kandidáta na presidenta USA. Těžko vás tedy označit za novináře konzervativního, pravicově orientovaného či alespoň stranícího politické pravici. Prostě jste se snažil dostát tomu, co jste považoval v žurnalistice za hlavní: podávat co možná nestranný obraz světa kolem nás, zprostředkovávat informace a jejich souvislosti tak, aby si divák či obecně příjemce mediálních sdělení dokázal utvořit svůj vlastní pohled na události a jejich aktéry.

Zdálo by se, že to jsou samozřejmé věci. Že nic většího od novinařiny nechceme ani dnes, než aby pokud možno bez jednostrannosti a dezinformací zobrazovala svět, v němž žijeme, a tím nám i usnadňovala orientaci v něm. Proto si kupujeme noviny, posloucháme rádio, sledujeme televizi, a čím dál víc také internet. Chceme být informováni, nikoli vedeni. Chceme znát fakta, ne poučky a návody, jak co chápat a jak se kdy zachovat. Od novinařiny zkrátka očekáváme službu, kterou si jinde nekoupíme.

Tak je to v demokratickém systému. Totalita využívá média k šíření propagandy a dezinformací, které mají občana životem vést, jeho svobodu usměrnit a omezit, nikoli naopak rozšiřovat a zpestřovat. Což je – či měla by být - role médií v zemích demokratických.