Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 21 obcí a 11 spolků ze všech sedmi lokalit [1], se zasazuje, aby před tím, než budou zkoumány a vybírány lokality potenciálně vhodné pro hlubinné úložiště, měly obce zákonem garantované lepší možnosti hájit své oprávněné zájmy.  Zákon ale vinou předkladatele – Ministerstva průmyslu a obchodu nebude v tomto volebním období schválen. A to přestože jde o kompromisní znění, které nedává obcím právo veta, ale zapojuje do rozhodování o umístění úložiště vládu a Senát. Nesplněny tak jsou také požadavky poslanců a senátorů, aby byl návrh zákona předložen Parlamentu do konce roku 2016 [2].

Právní analýzy ukázaly, že obce ani veřejnost nemají v případě tak výjimečného projektu hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů, který prakticky natrvalo a výrazně zasáhne do života obyvatel žijících ve vybraném regionu, příliš možností jak vůči státu obhajovat zájmy svých občanů.  Přitom je to princip běžně používaný v mnoha demokraticky vyspělých zemích a rozhodně pak v těch, kde již pokročili v povolování úložiště.  Rovněž (evropská) směrnice Rady 2011/70/EURATOM požaduje, aby se veřejnost mohla účinně účastnit rozhodování týkajícího se nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem.

Návrh zákona byl ve vládní pracovní skupině pro dialog o úložišti diskutován a připravován již od roku 2011. Jeho přijetí doporučila Rada vlády pro surovinovou a energetickou strategii v září 2015.  Teprve po roce jej Ministerstvo průmyslu a obchodu poslalo ostatním rezortům k připomínkám.  Nedokázalo ale principy a potřebnost zákona vysvětlit a tak proti němu vystupuje Ministerstvo životního prostředí (i když jeho zástupce byl při tvorbě návrhu zákona v pracovní skupině pro dialog o hlubinném úložišti), Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo spravedlnosti a nakonec i Legislativní rady vlády, která navrhuje stažení návrhu zákona.