Přetlačovaná obou nejsilnějších politických uskupení se projevila naplno hned v následujících dnech. Téma? Podpora či nepodpora dolu Paskov ze skupiny NWR. S čím politici napříč politickým spektrem nic nenadělají, je fakt, že těžba nejen moravsko-slezského ale obecně evropského uhlí ekonomicky nevychází. V Německu, kdysi zaměstnávala přes půl milionu lidí, dnes tam fungují jen tři doly a to ještě díky dotacím.  

I ve Velké Británii mají se zavíráním ztrátových dolů dlouholeté zkušenosti. I po tvrdých škrtech premiérky Margaret Thatcherové tu těžili ještě v devadesátých letech na 50 milionů tun ročně. Vloni už jen necelých 13. Dalším mezníkem je rok 2018, kdy musí podle pravidel Evropské unie skončit všechny dotace na těžbu evropského uhlí. Tento rok tedy bude znamenat nejspíš konečnou i pro těžbu černého uhlí v Maďarsku a Rumunsku.  

Máme-li věřit geologům, v Česku se stále nachází přes 16 miliard tun černého uhlí, z toho polovina právě v Moravskoslezském kraji. Podle posledních dostupných údajů Eurostatu se ale předloni dovezlo do Evropy přes 200 milionů tun tohoto uhlí. Přišlo především z Ruska, Kolumbie a USA. V poslední době cena černého uhlí dramaticky padla, letos za něj zaplatíme polovinu toho, co ještě v roce 2011.  

Při těchto cenách – 73 dolarů za tunu – se jeho těžba nevyplatí nejen v Evropě, ale potíže mají těžaři i v těch zemích, kde dosud byla vysoce rentabilní. Za těchto okolností se prostor pro další ekonomické úvahy zavírá a nastupuje práce politiků.  

Dosavadní návrh české vlády počítal s tím, že udrží provoz dolu Paskov do roku 2016 za miliardu sto miliónů korun. Tento pohled přejal i premiér Bohuslav Sobotka. Ministr financí Andrej Babiš vstoupil do problému jako ten, který řídí stát jako firmu, a vyjednal s majiteli dolu půlmiliardovou slevu a prodloužení jeho chodu o rok déle. Pravda obešel sice klauzuli, jak se parametry dohody změní, pokud vzroste cena uhlí a tedy uhlobaronům příjmy, ale na první pohled jeho podnikatelský přístup uspěl.  

Uhlí ovlivňuje na severu Moravy celý region a živí tisíce lidí. Že se jejich počet bude snižovat, a to se všemi důsledky, je jasné. Zřejmé je i to, že celou situaci bude potřeba řešit především politicky. A kdo předloží kvalitnější řešení, ten si sáhne na hlasy voličů a zřejmě nejen v tomto regionu. Tak uvidíme, co nám řeknou další průzkumy!