Dnešní statistici používají pro měření nálad ve společnosti poněkud sofistikovanější metody než putimský vachmajstr, přestože ten byl podle svého závodčího „hlava“. V listopadu statistici uvedli ve svém hlášení „nahoru“, že důvěra spotřebitelů v ekonomiku je nejlepší za posledních šest let a překročila nulu, což znamená, že větší část z nich má pozitivní očekávání.

Podobně vstřícně jsou naladěni i v podnikatelském sektoru – tady zase nejlépe od roku 2011. Dovolil bych si tvrdit, že údaje jsou ještě významnější, protože byly zaznamenány v tradičně pesimistické české společnosti a taky proto, že česká chuť do života je o poznání větší než v dalších evropských zemích.

Proč jsme si nasadili růžové brýle? Důvodů je víc. Klesá nezaměstnanost. Ohlásilo se zvyšování – i když mírné - platů státních zaměstnanců i minimální mzdy. Ceny zboží jsou stabilní a zdá se, že s nimi výrazně nezamávala ani loňská intervence ČNB. Příznivé zprávy přicházejí – konečně – i ze stavebnictví. Stavební firmy plánují pro příští rok poprvé po několika letech nábor nových zaměstnanců. A dobré zprávy pro nás má i ta velká ekonomika, kdy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) předpovídá české ekonomice rychlejší tempo růstu, než jak to viděla na jaře.

A to, že Češi – nebo aspoň většina z nich - nepadají na dno, potvrzuje souběžný trend, kdy v posledních letech mírně kleslo zadlužení domácností a to například včetně dluhů na kreditních kartách. Ať se nám to zdá, nebo ne, česká ekonomika vytváří momentálně v Evropě ostrůvek docela dobré nálady. Skoro by se chtělo hlásit nahoru: nálada obyvatelstva 1a.