Vybudováním Velké zdi, která ji měla chránit před nájezdy kočovných kmenů, se odřízla od okolí tak dokonale, že její náskok před ostatním světem vzal dokonale za své. Čína tímto krokem spáchala ve své době ekonomické harakiri a je tak příkladem země, která nechtěně použila sankce de facto sama proti sobě.

V naší době je asi nejznámější aplikací ekonomických sankcí vztah Spojených států ke Kubě. Velmoc je nastolila v roce 1960 a trvají dodnes. Ovšem stejně tak dlouho trvá vláda bratří Castrů nad Ostrovem svobody, ačkoliv ekonomické potíže vyvolané sankcemi je měly smést. Nepodařilo se. Ano, na Kubě se žije špatně a v USA se zase složitě shánějí pravé kubánské doutníky.

Teď jsou tedy na pořadu dne sankce proti Rusku. Některé – především ty americké – už fungují, další připravuje Evropa. Jak to s nimi vypadá? Sankce mají postihnout ruské zájmy na kapitálových trzích, resort obrany, země má přijít o moderní technologie pro energetiku a rozšíří se seznam konkrétních osob, které budou mít složitější život.

Ale: Francouzi možná podpoří zákaz vývozu zbraní, jen co Rusům prodají dvě vojenské lodě víc než za miliardu eur. Britský premiér hřímá, že „se chováme, jako kdybychom potřebovali Rusko, a nikoliv Rusko nás“. Ale Evropská unie je například závislá na ruském plynu ze třiceti procent. A Vladimír Putin to dobře ví, a proto stejně silně odpovídá: „Evropa se nemůže obejít bez ruského plynu.“