Bylo krátce po kapitulaci německé armády u Stalingradu. Německé tankové seskupení pod maršálem Mansteinem se snažilo dostat k Charkovu. Necelých tisíc mužů a žen po dva dny na desetikilometrovém úseku zadržovalo u zamrzlé řeky Mža tento německý tankový útok, centrem obrany se stala obec Sokolovo. Českoslovenští vojáci německé tanky přes řeku Mža nepustili. 13. března skončilo jejich desetidenní nasazení na tomto úseku fronty. Poté se čs. prapor přesunul za řeku Severní Donec... Obracím stránky publikace Miroslava Brože „Hrdinové od Sokolova“, vydanou Ministerstvem obrany ČR v roce 2006. Stovky stran dokumentů a fotografií hrdinů od Sokolova. Fotografie z bitvy u Sokolova není, ale ani jedna... Naši hrdinové měli jiné myšlenky.

Přímo u Sokolova padlo 86 hrdinů, mezi nimi i velitel 1. roty nadporučík Otakar Jaroš, raněno bylo přes 100 našich vojáků, 16 vojáků, většinou zraněných bylo zajato, mnozí z nich byli bestiálně umučeni. Desítky zraněných Čechoslováků od Sokolova byly v charkovské nemocnici Němci povražděny. Nutno připomenout, že Čechoslováci byli první jednotkou, která bojovala po boku Rudé armády proti nacistům. Npr. Otakar Jaroš byl dokonce prvním cizincem, který obdržel nejvyšší sovětské vyznamenání, Zlatou hvězdu hrdiny SSSR. Jedno z nejvyších obdržel i velitel praporu pluk. Ludvík Svoboda. Další stovky hrdinů obdržely vysoká československá a sovětská vyznamenání.