Čína byla pro mnohé politiky příliš daleko, její starosti si nepřipouštěli. Evropu nevarovaly ani hrůzné záběry z čínských velkoměst. Dokonce ani ty tisíce obětí epidemie nebyly pro Evropu dostatečným varováním, podobně ani tamní razantní řešení epidemie, nebyly poučením. A ta jindy tak všemocná EU, měla jen nicotné starosti, pro nás občany zcela zástupné problémy.

Přitom ten neviditelný, zlý nepřítel, nikým téměř nekontrolovaný, každou hodinou vstupoval do Evropy. Po týdnech přešlapování Evropa už hlásila první stovky mrtvých, tisíce zasažených, dnes dokonce i desítky milionů občanů v izolaci. Jsou uzavřené hranice, zrušené kulturní a sportovní akce, uzavřené školy. Hygienici nás učí, jak si dokonale umýt ruce.

Z evropských států především severní Itálie se hroutí pod šířící se epidemií. Itálie hlásí 10 000 nakažených, 500 obětí. Miliony italských občanů v oblasti Alp jsou v izolaci. Tamní turistická centra se stala nositeli nákazy. Panika a strach vstoupily do života občanů. Obchody nestačí náporu kupujících. Italská vláda zaspala drahocenný čas na boj se zákeřným nepřítelem, dnes se vše snaží dohnat... Ztráta času to jsou další stovky obětí. Své mrtvé hlásí v Evropě i další státy. Německo, Francie, Anglie… Situace se vyhrocuje každým dnem. Ekonomika se hroutí.