Historie se nám ztrácí v dáli, mnozí v ní tápou… Tak připomínám, před 103lety se blížil konec 1. světové války, Rakousko – Uhersko umíralo, Evropa měnila své hranice. Rodily se nové státy, mezi nimi i Československo, naopak to nenáviděné Rakousko – Uhersko se rozpadlo. Náměstí našich měst se naplnila davy, zrod republiky se slavil jásotem a s hudbou. Do svých domovů se z války vraceli ti šťastnější, desetitisíce dalších to štěstí neměly.

Za rakouského císaře pána a jeho rodinu za první světové války nasazovali životy naši pradědové, jen z českých zemí jich bylo přes 1.5 milionů. Umírali na srbské, na ruské i na italské frontě. Domů, ke svým rodinám se jich nevrátilo na 150.000, v každé i v té malé zapadlé české, či moravské vesničce, je pomník obětem první světové války. Desetitisíce vojáků se vrátilo z války domů zmrzačených, tisíce dalších bylo  monarchií uvězněno, či popraveno.