Tzv. humanitární bombardování Jugoslávie trvalo dlouhých 78 dní, těch obětí náletů bylo na tisíce, umíraly děti i ženy, k tomu zničená města, mosty, nemocnice, školy, domovy důchodců… Škody šly do desítek miliard dolarů. Bomby, i ty kazetové, rakety, to vše dopadalo především na Srbsko a Kosovo. Nutno ještě zdůraznit, že tento akt agrese NATO se uskutečnil bez mandátu RB OSN! Před 25 lety byla Česká republika zneužita k válečnému tažení. Tuto hanbu připojení k agresorům budeme našim politikům připomínat. Naši předkové byli statečnější! Nepochodovali na východní frontu, ba naopak postavili se německému agresorovi.

Agrese proti Jugoslávii se stala s naším souhlasem, byli jsme jen několik dnů v NATO. Přesto jsme zbaběle kývli, tedy ne my občané, ale vláda Miloše Zemana a prezident Václav Havel. Nezapomeňme ale také na Ivana Davida nebo již zemřelého Eduarda Zemana, kteří na jednání vlády zvedli ruku proti.

Stud v sobě cítím dodnes. V této souvislosti stojí za to připomenout výrok tehdejšího českého prezidenta Václava Havla, který pro významný francouzský deník Le Monde uvedl: „Domnívám se, že během zásahu NATO existuje jeden činitel, o kterém nikdo nemůže pochybovat, nálety, bomby, nejsou vyvolány hmotným zájmem. Jejich povaha je výlučně humanitární…" Havlova slova o bombardování výhradně humanitární povahy uvedla i agentura AFP 28. dubna 1999. Velmi absurdní a lidsky pokleslý humanismus.