Letos na jaře je to již 74 let, co americká armáda vstoupila 6. května do Plzně. Dnešním politikům to pěkně zkomplikovali. Plzeňáci na US tanky totiž nepočkali a osvobodili se sami. Tak to nyní mnozí politici dohánějí! Pamětníci plzeňských událost i historici v tom tápají a novináři pracují dle zadání…

Přidám trochu historie. Povstalci již 5. května ovládli Plzeň, obsadili po krátkých bojích rozhlas, radnici, ustavili Revoluční národní výbor. Na kostele sv. Bartoloměje vlála československá vlajka a vedle ní vlajky americká, sovětská, britská. Vše spělo ke svobodě. Silnice na západ od Plzně byly plné prchající německé armády. Německá vojska místo boje s povstalci hledala cestu do amerického zajetí, hnal je strach před Rudou armádou.

A tak se stalo, že to následující ráno 6. května místo pouličních bojů americké hochy čekaly v Plzni oslavy. Plzeňáci připravení v ulicích uvítali Američany květinami, chlebem a solí i plzeňským pivem. Hudby hrály, plzeňská děvčata byla v jednom kole, děti dostávali od vojáků čokolády, žvýkačky, děvčata silonky… Středem pozornosti dětí i dospělých, byli jim neznámí černí Američané. Všichni se usmívali, radovali se z konce války…