Primátor Onderka: Brno je město, kde se dobře žije

07.10.2014 10:54

V moravské metropoli žije téměř 400 tisíc obyvatel a díky kvalitní nabídce pracovních příležitostí, skvělé dopravní dostupnosti, široké nabídce vzdělání všech stupňů a bohatým možnostem kulturního vyžití a rekreace do města dojíždí za prací, studiem, poznáním či zábavou dalších přibližně 150 tisíc osob. Jako primátor jsem hrdý na své město. Současně jsem pyšný na to, že přes ekonomickou krizi a pokles daňových příjmů města se daří držet trend snižování zadlužení města Brna vzniklý před mým nástupem do vedení města, a to i díky úspěšnému čerpání evropských fondů.

Primátor Onderka: Brno je město, kde se dobře žije
Foto: red
Popisek: Roman Onderka (ČSSD)

V Brně se dobře žije. Nikdy jsem se neřídil, na rozdíl od jiných politiků, heslem „po nás potopa“. Po nás přijdou naše děti a je třeba, aby Brno bylo ekonomicky silné a stabilizované i pro ně.

Hospodaření Brna se stále zlepšuje

Rozpočtové hospodaření města již téměř 15 let posuzují dvě renomované ratingové agentury – Moody´s a Standard&Poor´s. Agentura Moody´s od roku 2005 již dvakrát zvýšila dlouhodobý rating města, a to naposledy v letošním roce až na hodnotu A1. Standard&Poor´s přistoupila ke zlepšení dlouhodobého ratingu Brna opakovaně v letech 2011 i 2012 na aktuální hodnotu AA-. Co skrývá toto pozitivní hodnocení?

Agentury kladně hodnotí přísnou rozpočtovou politiku, dobré řízení finančních toků a zejména postupné snižování zadluženosti. Maximální dluh vykázalo Brno v roce 2008 – 7,6 miliardy korun, což představovalo 69 % jeho ročních příjmů. Ke konci letošního roku by celkový dluh měl činit pouze 5,2 miliardy, tedy méně než 50 % ročních příjmů.

Během posledních šesti let tak Brno snížilo svoji zadluženost téměř o jednu třetinu, přestože se v tomto období muselo vyrovnávat s nepříznivými dopady finanční krize a se změnou rozpočtového určení daní.

Metropole jižní Moravy, obdobně jako ostatní města a obce České republiky, získává největší příjmy z daní, sdílených se státem. Obce tedy prakticky nemohou ovlivňovat výši svých nejvýznamnějších příjmů.

Častými legislativními změnami v daních a systému jejich přerozdělování se komplikuje přesnější stanovení příjmů, kterými bude město v dalších letech disponovat. Zvláště poslední úprava rozpočtového určení daní, ke které došlo roku 2013, Brno výrazně poškodila. Ministerstvo financí bohužel nereagovalo na připomínky, že významnou část daňových příjmů vynakládá Brno na zajištění služeb občanům, kteří zde nemají trvalé bydliště, ale dojíždějí sem pracovat nebo zde studují. Přitom v případě moravské metropole toto číslo není rozhodně zanedbatelné – vždyť jen na vysokých školách zde studuje kolem 90 tisíc studentů!

Brno umí využívat eurodotace

Nedostatek zdrojů se logicky projevuje zejména v oblasti investic. Je třeba důsledně zvažovat, které akce budou do rozpočtu zařazeny a které se musí odložit. Kapitálové výdaje přesto dlouhodobě tvoří více než 25 % celkových výdajů, což lze považovat za úspěch. Prioritou nadále zůstává zejména infrastruktura dopravní a vodohospodářská, která byla léty opomíjena.

Městu se v uplynulých letech dařilo zvyšovat rozpočtové příjmy také prodejem zbytného majetku, který přímo nevyužívá ke své činnosti. Jedná se o mimořádné zdroje příjmů, které sice nejsou neomezené, ale pomohly vykrýt propad v daňových příjmech.

Brno také umí hledat rezervy a úspory v provozních výdajích. Jedná se vždy o zcela zásadní rozhodnutí, jak se bude město podílet na financování poskytovaných služeb. Vždyť téměř 20 % provozních výdajů představuje dotace Dopravnímu podniku města Brna a 18 % tvoří příspěvky na provoz organizacím zřizovaným městem či městskými částmi, které zajišťují služby v oblasti sociální péče, kultury, školství a životního prostředí. Obdobný podíl zaujímají výdaje na svoz a likvidaci komunálního odpadu, veřejné osvětlení nebo údržbu komunikací.

Moravská metropole se může právem pochlubit i velmi úspěšným využíváním fondů Evropské unie. Pro tento účel zřídilo již v roce 2007 zvláštní fond. Díky vlastním prostředkům v objemu přibližně 2,5 miliardy korun, které se do tohoto fondu postupně vložily, bylo zajištěno spolufinancování projektů z evropských fondů s celkovými náklady více než 5 miliard korun. Nejvýznamnější podíl přitom představují projekty v oblasti školství a tělovýchovy (1,6 miliardy korun), dopravy (1,1 miliardy korun) a kultury včetně péče o památky.

Pro ilustraci aspoň pár příkladů z poslední doby. Od roku 2009, kdy došlo postupně k rekonstrukci Husovy ulice, Moravského náměstí vč. ul. Běhounské, Joštovy I. a II. etapy, investovalo město do opravy centrální části Brna  747 mil. Kč, výše dotace z EU přesáhla 50 %. Brno se právem pyšní jedním z největších a nejmodernějších planetárií v Evropě se sférickou projekční plochou o průměru 17 metrů. Digitárium stálo 55 milionů korun, z toho téměř 50 milionů pokryla dotace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR v rámci operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace.  Hrad Špilberk, dominantu města Brna, nedobyli Švédové a nezničí ho ani nemilosrdný zub času. V roce 2013 byla dokončena další etapa rekonstrukce - obnova jeho jižního křídla, a to včetně křídla středního a východní bašty s bastionem včetně okolí. Stavební práce přišly na 155 milionů korun včetně 42 milionové dotace z EU. Jen v letošním roce se brněnské zoologické zahradě otevřely hned tři nové expozice: impozantní voliéra orlů bělohlavých, areál klokanů skalních a africká vesnice s jezírkem růžových plameňáků. Nové expozice stály 52 milionů korun, z toho 80 % pokryla dotace Evropské unie.  

Další schválené evropské projekty oživí město

Do svého závěru se blíží rekonstrukce Zelného trhu. Cílem těchto oprav bylo dát tomuto historicky významnému náměstí přívětivější tvář. Probíhá zde kompletní rekonstrukce povrchů, doplnění mobiliáře a zeleně a budou tu omezeny plochy určené k parkování. Náklady na rekonstrukci dosáhnou 63 milionů korun, z toho 48 milionů pokryje získaná dotace.

Počátkem měsíce září byl poklepán základní kámen budoucího Areálu dopravní výchovy v rekreační oblasti Riviéra. Základním prvkem dopravní výchovy bude kryté hřiště se sítí stezek pro cyklisty a dopravním značením, kde bude možné vyzkoušet si jízdu v simulovaném dopravním provozu. Vznikne zde i nová in-line dráha, rekonstrukce se dočká také zchátralý zámeček i altán. Náklady na vybudování areálu dosáhnout téměř 94 milionů korun, dotace z EU bude ve výši 85 %.

A jako příklad do třetice všeho dobrého. Úrazová nemocnice v Brně, která je příspěvkovou organizací města, uspěla se svým projektem vybudování oddělení stálé chirurgické a úrazové služby. Nové oddělení poskytne rychlou a kvalifikovanou pomoc nemocným v nepřetržitém provozu, přičemž jeho vytvoření je prvním krokem k přeměně nemocnice na specializovanou úrazovou a chirurgickou nemocnici. Jen pro ilustraci – oddělení bude tvořit recepce, vyšetřovací část se sedmi vyšetřovnami a centrálním velínem, sedmi expektačními lůžky, dvěma zákrokovými sály s navazujícím zázemím a diagnostickými pracovišti RTG a SONO.  Celkové náklady této investice jsou vyčísleny na částku cca 77 mil. Kč, z toho téměř 53 milionů korun bude financováno z EU. S plným otevřením oddělení se počítá na podzim 2015. 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Názory, ParlamentniListy.cz

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Dominik Rusinko: Spotřebitelská nálada na vzestupu

15:49 Dominik Rusinko: Spotřebitelská nálada na vzestupu

Dubnové výsledky konjukturálních průzkumu ukazují na pokračující oživení tuzemské ekonomiky. Souhrnn…