Jsem velice rozpačitý z reakce elitního ekonoma Pavla Kohouta na mé dvě krátké úvahy, které otiskly Parlamentní listy. Jsem z toho tak trochu smutný a nestačím se divit, jak u nás elita diskutuje. 

Úvodem Pavel Kohout tvrdí, že si vymýšlím a povídám cosi o omezování veřejného sektoru. Ve skutečnosti veřejný sektor spotřebovává, konstatuje Kohout, rok od roku více prostředků. A dodává: O jakém „radikálním omezování veřejného sektoru“ se tady proboha bavíme?

Vtip je v tom, že Pavel Kohout vyvrací něco, co jsem neřekl. Nikde ve zmíněných textech jsem netvrdil, že veřejný sektor je výrazně omezován. Varoval jsem jen před tím, co by se mohlo stát, pokud by k takovému drastickému omezování došlo. Pavel Kohout jistě ví, že právě to mají v programu neoliberálové.

Pokud to neuskutečňují, ať to proboha nevyčítá mi, nýbrž jim. Polemizovat s někým tím způsobem, že mu vložíme do úst tvrzení, které neřekl, a pak ho srdnatě usadíme, to se přece nedělá.