Nikoho nechceme strašit, ale neradi musíme konstatovat, že školní prázdniny  jsou právě ve svém poločase. Až za měsíc skončí, někoho napadne, že za čtyři měsíce bude po Vánocích. Nezastavitelný kolotoč. Ale bez žertů: Není právě nyní ta nejvhodnější chvíle na chvilku se zastavit a připomenout si - pokud to vůbec víme - do čeho učitelé a děti za pár dnů opět vstoupí? Jeden z možných pohledů nabízíme:

Vzdělávání, nebo estráda ze IV. cenovky?

Pokud si myslíte, že učitelem může být každý, kdo 45 minut udrží křídu a moč, jste na omylu. Abyste si to patřičně představili, vybrala jsem vám 9. třídu v čase, kdy jsou všichni přijati na střední školy. Člověk by řekl - proč sem vlastně ty vousaté a prsaté děti ještě chodí a nezůstanou radši doma, když se stejně odmítají učit?  No protože je pro ně škola jen druh zábavy, estráda, show.

Tak, připraveni ke vstupu do třídy? Totální výtlem. Začátek hodiny. Nenechte se zmýlit malým počtem žáků v učebně. Zbytek přijde tak za čtvrt hodinky - musí nakoupit v Žabce naproti kuřivo, čipsy a Redbuly. Když omladina dorazí, vevalí se s ní do třídy čmoud trávy, cigár a tabáku z vodních dýmek. Jakmile se žáci usadí, začnou si vyměňovat flašky s pitím (pitný režim zaručuje školní řád).

Vzduchem létají z první do poslední lavice plastové lahve, které se občas za letu srazí. „Kreténe, debile, čubko!“ ozve se obvykle po takové kolizi, což druhá strana kvituje slovy: „M..dám na tebe, č..ráku vyjebanej! (oslovení „č..ráku“ je dnes mezi mládeží konverzační obrat stejně nic neznamenající, asi jako kdysi „vole“).

Nuda k chcípnutí

Když ty štěbetálky za cenu vyřvaných hlasivek ztišíte, začíná nejklidnější fáze hodiny. Třetina třídy zalehne se staženými kapucemi na lavice dospat noc strávenou na ICQ, Facebooku či Wowku (World of WarCraft),  třetina si začne vyřizovat korespondenci v mobilu a zbytek osazenstva tupě zírá vyrývaje žiletkou klikyháky do lavic, či, patří-li k hnutí emo, do svého předloktí.