Slovenské referendum na ochranu tradiční rodiny před homosexualismem přineslo očekávaný výsledek, když více než devadesát procent všech hlasujících podpořilo požadavky Aliance za rodinu. Zúčastnilo se jej 21,4 procenta z více než 4,4 milionu oprávněných voličů. Pro zákaz adopcí dětí homosexuály hlasovalo 94,5 procenta zúčastněných. Pro to, aby se manželstvím nemohlo označovat žádné jiné soužití osob kromě svazku muže a ženy, bylo 92,4 procenta. A s tím, aby školy nemohly vyžadovat účast žáků na hodinách sexuální výchovy, souhlasilo 90,3 procenta hlasujících.

Milión Slováků řeklo ano rodině

Nyní přinejmenším víme, že takřka milión dospělých Slováků nemá strach utkat se s jednou z vůdčích hlav saně, ohrožující naši civilizaci napříč celým postkřesťanským Západem. Nic to však nemění na tom, že ani po tomto skvělém výsledku se Slovensko z drakova područí nedokázalo vymanit. Může za to nejen blokáda v médiích, kampaň liberálně levicových stran, v čele se slovenskou obdobou českých Svobodných (Sloboda a solidarita), vyzývajících Slováky, aby se plebiscitu neúčastnili, ale především padesátiprocentní kvorum, požadované pro platnost jeho výsledků. V dračích slujích, zdaleka nejen těch slovenských, se proto po celou noc bujně slavilo.

Podívejme se však na výsledky referenda optikou jiných čísel. Voleb do slovenských samosprávných krajů se v roce 2013 zúčastnilo zhruba 20 procent voličů, tedy méně, než kolik jich odevzdalo svůj hlas v dnešním neplatném referendu. Přesto výsledky platily, takže se dnes přes krajské samosprávy, o jejichž složení rozhodl tento počet Slováků, do země valí korupční dotace z Bruselu, jako by se nechumelilo. Jiné srovnání: Poslední parlamentní volby vyhrála strana SMER-SD premiéra Fica se ziskem 1 134 280 hlasů, za něž si vysloužila 83 mandátů. Díky tomuto výsledku, kdy pro svůj program získala jen o něco málo více hlasů, než kolik získala Aliance za rodinu, mohla na Slovensku, vlastně od roku 1989 poprvé, vzniknout „vláda jedné strany“.

Bruselský drak a jeho sémě