Nejrozšířenějším nástrojem podpory byl na jaře a bude i nyní tzv. kompenzační bonus. To živnostník, kterého vládní zákazy připravily o možnost příjmů, tedy zůstal bez práce, může dostat 500 Kč/den, tj. asi 15000 Kč na měsíc. Vláda to prezentuje, jako „patnáct čistého“ a už nedodává, že z toho musí živnostník zaplatit měsíčně 5000 Kč odvodů (sociální a zdravotní). Takže mu zbude 10000 Kč na měsíc na jídlo pro rodinu, nájem bytu, elektřinu pro domácnost, poplatky za telefony a internet, benzín do auta.

Takový je jeden z triků vlády – pro veřejnost se předvádí jako dobrák, který „dává“ živnostníkům 15000 Kč měsíčně, aby jim obratem a skrytě třetinu vzala.

Dalším trikem pak je, že vláda vydává kompenzační bonus za podporu podnikání. To je lež, jako věž. Kompenzační bonus je pouhou podporou v nezaměstnanosti.

Zmíněný kompenzační bonus nemá nic společného se samotným podnikáním, tedy s živností, kterou lidé provozují. Živnostník má provozní náklady, které běží dál, i když musí mít zavřeno – platí bankovní účet, odměnu účetní, splácí úvěr, má možná auto či stroje na leasing, musí uhradit účty za firemní telefony a internet. Pokud má zaměstnance, pak jim musí platit mzdy a státu za ně odvádět sociální a zdravotní. Všichni dodavatelé i zaměstnanci oprávněně chtějí svoje peníze. A nesmíme zapomenout na to, že spousta živnostníků se neobejde bez provozovny, kde svou živnost vykonává – takže každý měsíc tisíce až desetitisíce za nájem. Všechno tohle má svou setrvačnost. Nelze bez sankcí vypovědět nájem ze dne na den, jako nelze dát zaměstnanci výpověď z hodiny na hodinu. Všichni jsou chráněni, jen ten malý podnikatel či živnostník je mezi mlýnskými kameny.