Jak odzbrojit občany - tak aby proti nim v případě "vzpoury" stály pouze po zuby ozbrojené sbory státní moci - toť jedno z hlavních témat těchto týdnů a dní. Vlády se stále víc a víc obávají hněhu svých totalitně ovládaných občanů. Islamistické masakry jsou zapomenuty, dokonce i ten poslední v americkém Orlandu již podléhá cenzuře: v policejních záznamech hovorů s vrahem jsou všechny zmínky o islamismu, respektive IS, začerňovány. Prezident Obama i Hillary Clintonová (která by ho měla podle plánu vládnoucího establishmentu vystřídat) hrají pouze jediné: Orlando = nutnost omezení držení zbraní občany. Dnes to sice Senát opět odmítl, ale všeho do času...

Totéž, ovšem pochopitelně v daleko drsnější podobě, probíhá právě v Evropské unii. Dokonce i "bruselská" Sobotkova vláda protestovala (pochopitelně neúspěšně) proti návrhu "směrnice", která nám má vyrazit zbraně z ruky. Ovšem také u nás byl zneužit vražedný incident z Uherského brodu jako argument pro "zpřísnění" držení zbraní.

Kupodivu, jak asi mnozí zaznamenali, "nejslavnější" vražda posledních dní, která má udržet Británii v EU, žádnou takovou polemiku na Ostrovech nevyvolala. Ždímají se z ní pouze politické argumenty proti "nenávisti" a za sbratření všech a všeho uvnitř bruselského kotle národů. Proč britští politici nevyužili zastřelení Jo Coxové současně i k útoku na dosud legálně ozbrojené občany? Z jednoduchého důvodu: žádní nejsou.

Informuje o tom zajímavě Petr Jan Vinš.

Petr Jan Vinš: Ani perořízek...

Pokud bychom chtěli vytvořit žebříček států podle restriktivnosti zbraňové legislativy, nacházela by se Velká Británie bezpochybyna pomyslném konci stupnice. Přísnost tamního zbraňového zákonodárství, které se zdaleka neomezuje jen na palné zbraně, je téměř příslovečná.