Občané této historické země se stali příslušníky nikdy před tím neexistující „východní marky“ a všechny názvy připomínající Rakousko byly vymazány z evropské mapy. Z Horních a Dolních Rakous se tak staly Oberdonau a Unterdonau a Rakušan Hitler se stal „největším Němcem“.

Málokdo na tomto území zosobňoval nacistický teror tak jako Reinhard Heydrich, nazývaný v Anglii Hitlerovým katem. Právě o něm byla nyní ve Vídni vydána biografická kniha britského historika Roberta Gerwartha. Ten se zde vypořádává s různými mýty a jednoznačně ukazuje, jaké klíčové zkušenosti pro řešení židovské otázky získal právě zde po roce 1938. Se střízlivým pohledem tento profesor pro moderní dějiny na dublinské univerzitě popisuje Heydrichův vzestup v nacistické straně od jeho vstupu do SS v třicátých letech a o tom, jak se ideologicky ztotožnil v Hitlerově prostředí s nacistickým rasismem.

Z Reinharda Tristana Heydricha, syna z umělecké měšťácké rodiny, bývalého námořního důstojníka, se tak stal fanatický nacista a chladný vrah. Řada umělců od Heinricha Manna přes Bertholda Brechta až po Laurenta Bineta se touto negativní osobností zabývali a obohatili ji řadou mýtů. Mezi ně patří i tvrzení o jeho židovském původu, které mělo být údajně příčinou jeho radikálního vystupování, aby takové podezření zamlžil. Britský historik však poukazuje, že příčinou bylo politické údobí, na kterém se nesla vlna vzestupu nacistického hnědého hnutí. Heydrichova radikalizace byla v přímé souvislosti s jeho osobním vzestupem, od nezaměstnaného vyhozeného důstojníka na vedoucího bezpečnostní služby Hitlerovy strany.