V Rakousku měli lidé dlouhou dobu plné ruce práce s utajováním zvěrstev, prohlásil při odhalení spolkový kancléř Alexander Schallenberg. Připomněl, že v Rakousku kdysi žilo 210 000 Židů a po roce 1945 si zachovalo život jen několik tisíc. „Slepá nenávist, závist, arogance a antisemitismus, které se předávaly po staletí, zavraždily naše židovské spoluobčany od anšlusu nacistickou Třetí říši od března 1938. Byli deportováni, vyhladověni v ghettech, zastřeleni v lesích nebo brutálně zavražděni a zničeni ve vyhlazovacích táborech," řekl Schallenberg.

Za každým ze jmen na stěně je osoba, která měla sny a plány do života, „kdo miloval a kdo byl milován“. Kancléř se netajil tím, že Rakousko se příliš dlouho vydávalo za oběť a historickou odpovědnost si uvědomilo až pozdě. S hradbou jmen bude také pro budoucí generace nastaveno viditelné znamení, nejtemnější kapitoly naší historie a proto existuje povinnost zajistit, aby se již neopakovala. Spolkový kancléř pak dodal, že odpovědnost zahrnuje také odpovědnost za Izrael a jeho bezpečnost. Připomněl, že jeho předchůdce Sebastian Kurz učinil v roce 2018 „jasné rozhodnutí“ uvést myšlenku do praxe – a že v té době bylo rozhodnuto, že většinu nákladů na stavbu pamětní zdi ponese spolková vláda což plně podpořily všechny strany a také spolkové země.

Nachman Shai, izraelský ministr pro záležitosti diaspory, ve svém projevu připomenul, že i on ztratil předky v holocaustu a odkázal na Theodora Herzla, který vedl kampaň za vytvoření židovského státu. Jeho naděje, že by se tak antisemitismus stal minulostí, se však nepotvrdila. Byl přesvědčen, že je odpovědností každého zatlačit antisemitismus po celém světě. Radní města Vídně pro kulturu, sociální demokratka Veronica Kaup-Haslerová zdůraznila, že zeď slouží k zamezení paměťové vraždy, kterou měli nacionální socialisté za cíl. Zdroji nápadu vzdala hold citátem spisovatelky Ilse Aichingerové, jejíž příbuzní byli rovněž zavražděni: „Vše, v co věříte, začíná existovat.“

Spolkový prezident Alexander Van der Bellen se nemohl zúčastnit ceremonie, jak bylo plánováno, protože je v karanténě kvůli zaměstnanci jeho kanceláře, který měl pozitivní test na koronavirus. Prostřednictvím Twitteru však zdůraznil, že „s hradbou jmen zavražděným bude vrácena jejich identita, kterou jim ukradli nacisté a připomenutí, abychom zvyšovali hlas všude, kde se setkáme s antisemitismem.“