Jak poukazuje ARD v pořadu Tagesschau zatímco Francie chce do konce roku vyplatit 100 eur všem občanům s nízkými příjmy, aby kompenzovala vysoké ceny energií, spolková vláda je stále nerozhodná a chce zatím pouze ulevit spotřebitelům přímo snížením příplatku za obnovitelné zdroje energie. Průměrná tříčlenná domácnost s roční spotřebou 3500 kilowatthodin elektřiny by měla ročně ušetřit 98 eur. Další opatření, jako je zastropování cen plynu pro koncové spotřebitele, jak rozhodla francouzská vláda na začátku října, se v této zemi zatím nechystají. Spolkové ministerstvo hospodářství plánuje ulevit místo toho finančně znevýhodněným občanům prostřednictvím dávek na bydlení. Ale o takovém opatření – pokud vůbec – rozhodne až budoucí semaforová vláda. Nechybí proto již nyní volání o pomoc, výzvy a návrhy na ochranu domácností a firem před raketově rostoucími cenami energií.

Současný cenový šok se stává hrozbou pro celkové oživení ekonomiky a ta by tak měla letos růst mnohem pomaleji, než ekonomičtí výzkumníci a vláda na jaře očekávali. Ta tento týden snížila svou prognózu pro rok 2021 a nyní očekává, že hrubý domácí produkt vzroste pouze o 2,6 procenta – téměř o jeden procentní bod méně, než se předpokládalo ještě v dubnu. Přední ekonomické výzkumné ústavy nedávno revidovaly své prognózy směrem dolů ještě ostřeji.

Kvůli prudkému nárůstu cen ropy, plynu a elektřiny zveřejněné společné prognózy ekonomických výzkumných ústavů RWI, DIW, Ifo, IfW a IWH očekávají letos téměř o deset procent dražší energie. V dalším roce 2022 ceny pravděpodobně porostou zhruba o dalších šest procent. Cena barelu ropy Brent během roku se tak zdvojnásobila a náklady na jednu megawatthodinu elektřiny vzrostly dokonce desetinásobně, přičemž cena plynu vzrostla o 130 procent, u uhlí zhruba o 350 procent. A cenová rally by mohla tak pokračovat pokud se na severní polokouli velmi ochladí, varuje známá úvěrová pojišťovna Hermes, ale i s mírnou zimou by se země mohly přiklánět k tomu, aby se preventivně zásobily.