Zatímco v minulosti byli hrdinové udatní vojevůdci, objevitelé popř. zapálení vědci, jaký je profil dnešního „hrdiny“?
Téměř vždy nažehlený ve své košilce, ve které se objevuje v úvodních epizodách, doma odpovědně třídí košile, ponožky, trenýrky i odpad, pořizuje si od ekologického sdružení „Roztřiď nejen odpad, ale i planetu“ osm druhů popelnic, do kterých třídí papír, železo, plasty , blechy, izolační lepenky, zubní kartáčky a vodovodní baterie. Ve své domácnosti má navíc mikrokompostér o rozměrech 0.5x0.5x0.5m, do kterého vyhazuje všechen biologický odpad, dokonce i svůj fyziologický, který bychom nečekali. Jediné štěstí pro diváky je prozatimní nedostupnost chybějícího formátu 4D v kinech s čichovou stopou, poněvadž poté by si mohli diváci o našem hrdinovi udělat malinko jiný obrázek.
Pokud se náš novodobý hrdina musí přesunout z bodu A do bodu B, pak používá ten nejvhodnější dopravní prostředek, kterým je kolo, pokud je překážkou voda, odmítá parníky i motorové čluny, ladně odváže loďku s vesly a již pádluje na druhý břeh s tempem, které by mu mohl závidět i leckterý olympijský vítěz v pádlování. Větší vzdálenosti mezi světadíly překonává plachtěním, kdy kluzák dokáže zabalit do ruksaku, který si hodí na záda a může tak na kole vyjet na nejbližší horu a tam ho během několika hodin před setměním sestavit (před samotným vyplachtěním).
Okouzlující svým syntetickým úsměvem a zapálený bojem proti oteplení naší planety, při němž každá ženská postava roztává i v době začínajícího klimaktéria. Jen škoda, že novodobý hrdina nebojuje také proti oteplení jeho některých orgánů, i ty bohužel podléhají nejen globálnímu oteplování. Ale pozor partnerky/partneři to nemají u našeho hrdiny jednoduché. Musí být minimálně z 90% tak uvědomělí jako náš hrdina, musí být ale také zapálení a pro jeho myšlenky hořet, někdy i doslova.
Náš novodobý hrdina je enviromentalistický, bojuje za zelenou planetu, prostě vše musí být zelené i to kolo, na kterém jezdí, do automobilu nasedá jen v případě pohonu na elektrickou energii, kterou produkují alternativní zdroje (platí si přirážku za bio energii, ale již si šikovně dokázal vyjednat 10% stálou slevu za trvalý odběr!).
Bojuje proti bídným spalovacím motorům, ať již jsou na silnicích nebo v továrnách, občas se stejně „zapálenými“ kamarády vyrazí, tu na náměstí s transparenty a dlažebními kostkami, tu na vlak, který se po jejich návštěvě samovznítí. Mimochodem, jakýkoliv průmysl (kromě nanoprůmyslu) včetně těžby nerostných zdrojů nenávidí, tam cítí příčinu všeho zla (rozuměj zla pro planetu).
A přírodu má tak moc rád, že ani nechce děti po vzoru jedné zanícené „zelené odbornice“ ze Švédska, která prohlásila, že to nejlepší co můžeme pro přírodu udělat, je nemít děti.
Profesí je většinou vystudovaný humanitně vzdělaný (technické obory nejsou in) pracovník vládní neziskovky zabývající přerozdělováním státních finančních zdrojů do projektů řízených dalšími neziskovkami, poněvadž dle názoru našeho hrdiny (v průběhu strhujících dialogů), jen pracovník neziskovky může být tím pravým nezávislým a charakterním manažerem (rozuměj příjemcem) potřebných dotací.
Dalšími profesemi, které se již v menší míře vyskytují jsou paleontolog, gynekolog popř. módní návrhář s večerním hoby tanečníka, ve velmi malé míře archeolog , ten již musí vzít do ruky krumpáč a kopat, silový nebo podnikatelský resort je zcela vyloučen.
Podstatná vlastnost, u které je třeba se zvlášť pozastavit, je jeho spontánní zženštilost, silové prvky jako je cvičení, sport odmítá, rysy mužnosti jsou již v takové míře potlačeny a téměř vymazány, že si jeho chování můžeme plést s ženským. Ale o to právě tvůrcům jde, poněvadž genderově vyvážený hrdina je to pravé ořechové. On totiž toleruje už úplně všechno, dokonce i některé úchylky, sám přece některé z nich má taky!
Má rád zvířata, dokonce i komáry s roztoči a blechami, které respektuje, odmítá jakékoliv přípravky, které mají jen stín průmyslové výroby.
Jezdí většinou na koni a to i dozadu nebo do boku, má farmu, kde zvířata živí hlavně svým neutuchajícím genderovým optimismem, pokud jde zvířata nakrmit, vždy jen v pěkné růžovoučké košilce, i ty vidle od hnoje, co drží v ruce, jsou hezky čisťounké. Artikuluje korektně a nenásilně, hlavně ke zvířatům.
V dialozích téměř nic neřeší logikou, vždy jen srdcem, ve vztazích je jen trubcem v rukou ostatních a osud ho vždy donese tam, kde je to sluníčkově krásné a vyvážené.
Zajímavá je jeho sexuální orientace, má sice i homosexuální sklony, ale láska k ženám je ještě silnější, pokud ne, v příběhu se vždy vynoří kladná postava samotného homosexuála, o kterém se dozvídáme, že jsou přátelé již od nočníku.
Je prostě fantastický, jen se ještě sám sebe ptám: „Je to ještě muž?“
A mně prosím nyní dovolte si zajít na čerstvý vzduch, aby se mi z tohoto „nového“ hrdiny neudělalo blivno...
Robert Troška
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
