Podle Nečase totiž bez spolupráce s Ruskem jen těžko půjdou řešit vážné hrozby, jako je potlačení Islámského státu; a připomněl, že dokonce i Churchill si nakonec vybral Stalina za spojence, když měl čelit většímu zlu v podobě Hitlera.

Petr Nečas má pravdu v tom, že v střednědobém a dlouhodobém horizontu Rusko skutečně může být strategickým partnerem nás, Západu, ale opomněl už dodat, že nikoli za tohoto prezidenta Vladimira Putina, a tudíž nikoli v horizontu krátkodobém.

Aby přátelství a spolupráce mohly fungovat, je nutné, aby k nim byly ochotny strany obě. Rusko je však nyní nepřátelské vůči Západu a zahájilo vůči nám propagandistickou ofenzivu.

Zadruhé, Rusko zastrašuje malé země ve svém okolí, z nichž některé jsou našimi spojenci v NATO. Jak Petr Nečas jistě ví, naše závazky vůči zemím Pobaltí jsou naprosto kategorické; partnery Ruska být můžeme, ale spojenci Estonska, Lotyšska a Litvy být musíme – a budou-li napadeny ruskou „maskirovkou“, budeme je i vojensky bránit. Proti Rusku.

Zatřetí, bylo by hezké, kdyby nám Rusko pomáhalo proti radikálním islamistům, ale zatím nám nijak výrazně nepomáhá.