Po dva týdny jsem získával informace ohledně bariérové komunikace, pod kterou spadají sluchově postižení – naštěstí v televizi problém s rouškou, zakrývající ústa, pochopili a tlumočníci mohou znakovat jen s ochranným obličejovým štítem. Například v Evropské Unii mají 27 členských států, ale od nich neslyšící neměli dostatečnou dostupnost informací a komunikace v mezinárodním znakovém jazyku ohledně koronaviru neprobíhala.

Což máme zahodit bruselskou deklaraci o znakových jazycích? Nechápu, když Evropská unie je právně zavázána na základě Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením poskytnout úplný přístup k informacím podle článků 9 a 21 Úmluvy, zejména v době mimořádných událostí, jako je tato. Dále je zajímavá praxe v Rakousku, kde jsem se dozvěděl od Asociace neslyšících Rakouska, že při přijetí neslyšících pacientů kvůli Covidu-19 musí hlásit na hygienické ústavy, kde pracuje znakující zdravotník.