Přitom toto téma bylo nejen společenskou, ale i politickou rozbuškou, kdy např. ČSSD nemohlo a nemůže předložit novelu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, která by byla pro občany tohoto státu přijatelnější a pro celek společnosti prospěšnější, neboť b to znamenalo vystoupení KDU-ČSL z koalice a ještě větší útoky ze strany TOP09.  Tady církve dostávají svůj nezaslouženě „zasloužený“ díl ze státního rozpočtu a tedy peněz každého z nás.

Vraťme se k meritu této úvahy. Církve a až na malé výjimky, bez rozdílu jsou tedy po letech „strádání“ majetkově zabezpečeny. Jaký je však přínos této investice pro společnost. Místo toho, abychom zažívali rozvoj duchovní sféry v našem státě, budování center nábožensko-sociální pomoci, vzdělávací aktivity či jiné činnosti, které by se od církví v duchu poselství Bible dali očekávat, zavřely se církve jakoby do sebe a prostě si peníze užívají a rozdělují.