To, co mne ale na prezidentské volbě zaráží, je neuvěřitelná schopnost lidí NEPAMATOVAT si. Přímou volbu prezidenta prosadila nejnenáviděnější a nejmenší dnes ještě stále vládní strana VV. Není asi pochyb, že její expozé na politickém nebi je uzavřenou kapitolou a že sledujeme jen dohořívající cáry arogance a neschopnosti. Nicméně jsme tleskali a jásali, že nechutné tahanice při volbách předchozích hlav (včetně té Havlovy) jsou u konce. Nikomu ale nedošlo, že celý právní řád ani politická ani společenská kultura není a nebyla připravena na přímou volbu prezidenta. Populistické plácnutí do vody „přímou volbou“ nebylo následováno dopracováním postupů a příslušných nejen právních norem. Prostě jsme zas jednou zajuchali nad naprostou nesystémovou volovinou, hlavně když se něco děje. Proč kupříkladu při přímé volbě prezidenta máme mít ještě senát? A nebo si z nás někdo jen dělá srandu a říká nám:

Tak co, demokratičtí pitomečkové, už jste spokojení? Máte svou přímou volbu, ale prezident bude stejná loutka, která si může ukrojit svůj ušmudlaný kousek slávy nějakou sviňárničkou, jako třeba šlohnutím péra, ale jinak se nic nezmění.

A my skutečně pitomečkové jsme, když tohle přežvykujeme a kýváme. A jak je řešen výběr kandidátů? Je skutečně optimální padesát tisíc podpisů? Není to náhodou tak, že jsou ze hry vyautovány veškeré společenské aktivity a i osobnosti a potencionální kandidát je nucen podlézavě a nedůstojně shánět podpisy? A proč právě a jenom parlamentní strany mají právo navrhnout kandidáta bez této obezličky? Ale nám, tupému národu pitomečků, tyto otázky ani na mysl nepřijdou. Vždyť jsme si je nepoložili ani u toho zákona o přímé volbě. Kdysi dávno v jednom škváru kdosi napsal :Po ovoci poznáte je (ten škvár se později začal nazývat Bible). A neplatí náhodou věta opačná? Zákonný paskvil přímé volby vnesla do legislativy amatérská, zakomplexovaná a poměrně všeho schopná parta lidí. A my jako ovce budeme papouškovat, že to je fajn, že máme přímou volbu prezidenta. Není to fajn, je to velký průšvih! Díky tomu amatérizmu se ale nestane prezidentem ten, na kterého by mohla být naprostá většina národa hrdá, ale zase jen ten, kdo čirou náhodou byl v té či oné straně nebo ten, komu se nazajídalo se snížit k žebronění o hlasy. Je to opravdu důstojné postu prezidenta? A pokud by se i v těchto kandidátech někdo takový vyskytl, bude jeho úroveň deklasována právě těmito podmínkami kandidatury. A je opravdu kvalita kandidáta dostatečně prověřena těmito dvěma vlastnostmi: příslušností k právě vládnoucí politické straně NEBO dostatečnou otrlostí shánět nedůstojně podpisy?

Můj osobní názor je, že mi tyto dvě vlastnosti zdaleka nestačí, abych vůbec uvažoval o těchto lidech jako o potencionálním prezidentovi,, natož abych je respektoval jako prezidenty. Tím jsou automaticky deklasováni mimo můj zorný úhel možných životních vzorů. Takže s úsměškem si jen pod vousy konstatuji: Další šašek na hrad!

Bohužel se díky těmto podmínkám nedostane a nedostalo sluchu nikomu z vědecké, společenské nebo kulturní vrstvy, kde bych svého budoucího prezidenta viděl nejraději. A dovedete si představit, že by světoznámý vědec žebral na rohu o padesát tisíc podpisů? Nežebral, bylo by to pod jeho úroveň. To my bychom museli s prosíkem přijít a žádat o to, aby tuto oběť pro národ udělal. Takže nebudeme mít prezidenta Einsteina, ale zase společenského šaška.