V podstatě takto může britský parlament Johnsona úkolovat donekonečna, protože ukládá nemožné. Dále tento vypečený parlament ústy svého skoro komunistického vůdce Corbyna odmítl předčasné volby, protože předseda opoziční Labouristické strany Corbyn ví, že by je výrazně prohrál. Tak využívá zběhů z konzervativní strany k tomu, aby zesměšnil současnou vládu Británie před celým světem. Zatím mu to za potlesku pokleslých médií vychází.

Mnozí politologové zkoumají, zda má Johnson ještě nějaké možnosti, jak situaci zvládnout. Bez ohledu na to, zda bude Johnson dále premiérem či nikoliv, se totiž stav v Británii nebezpečně vyhrocuje a pokud politologové říkají, že už i zastánci ne-odchodu z EU britský parlament  doslova nenávidí, jde o věc daleko vážnější, než se na první pohled zdá. Někteří se dokonce shodují v tom, že Velká Británie má nejvážnější ústavní krizi od  roku 1688, kdy byla ustavena konstituční monarchie. Tak to hodnotil například nedělník The Sunday Times.

Johnson nepochybně dorazí v říjnu na evropský summit s očekáváním, že se žádnou dohodu nepodaří uzavřít. Přiznejme si, že se Johnson o to ani příliš nesnaží a žádné konkrétní návrhy nepředkládá. Bylo by to zjevně zbytečné. EU totiž naprosto konzistentně trvá na svém ultimátu, který ex-premiérka Mayová nazvala nepatřičně dohodou, a nevidí žádného důvodu, aby ze svých pozic ustoupila. Co tohle udělá do budoucna ve vztazích mezi jednotlivými zeměmi a národy není až tak těžké domyslet.

Johnson odjede s nepořízenou a demokraticky zaostalá média se mu ještě budou smát. Takže se jeví, že až dorazí domů, bude muset napsat prosebníkův dopis do EU, a to za veřejného se pošklebování  Corbyna a zběhlých straníků z konzervativní strany. Jeví se. Bude to opravdu překvapení, pokud to takhle špatně dopadne. Pokud opravdu ano, pak by Johnson skutečně selhal.