Alespoň tak ji mediálně avizuje vedení Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) s tím, že stavba je rozdělena na sedm úseků a první by měl být hotov v roce 2021. Tímto prvním úsekem je oprava Negrelliho viaduktu a podle generálního ředitele SŽDC, Jiřího Svobody, by rekonstrukce měla umožnit zavedení traťové rychlosti 60 km/h. To není mnoho, když uvážíme, že rychlostní zkoušky metra trasy se provádějí při rychlosti 90 km/h.

Co je ale nejpodstatnější, je doba výstavby rychlodráhy, která je pro dopravní obsluhu pražského letiště důležitá. Předpoklady, že rychlodráha přinese rozvoj Prahy v oblastech Dlouhá míle apod., jsou sice hezké, ale stále to neřeší to podstatné. A to, kdy opravdu začne odvoz většiny cestujících z pražského letiště rychlou, komfortní a ekologickou dopravou. Touto zmiňovanou rychlodráhou to zjevně jen tak brzy nebude.

Pražské letiště, jak potvrzuje Hospodářská komora, v roce 2018 odbavilo téměř sedmnáct miliónů cestujících a jen malá část, tedy něco přes sto tisíc, využila pražské letiště jako místo pro další transfer. To znamená, že drtivá část měla Prahu jako cílovou destinaci. Otázka, jak rychle a čím tyto cestující dopravit z letiště alespoň k nejbližšímu metru, je tedy na pořadu dne. Pojem rychlodráha se u nás skloňuje již od roku 1994 a přiznejme si, že ani v roce 2024, tedy za dvacet let se touto rychlodráhou cestující z pražského letiště asi dopravovat nebudou.