Co je vlastně lustrační zákon? Tímto zákonem je znemožněno bývalým exponentům komunistického režimu, donašečům, bonzákům a špiclům dostat se na vrcholné posty státní správy. Vztahuje se nejen na nomenklaturní kádry, ale i na bývalé agenty StB, kteří dělali špinavou práci při umlčování režimu nepohodlných osob.

Práskačství, donášení, špiclování, hlídání na každém kroku, to vše bylo v popisu práce těch, kteří měli co do činění s StB. Nemálo takových lidských zmetků způsobilo utrpení celým rodinám. Rodiče z rodin v hledáčku StB byli vyhazováni z práce, děti ze studií, neustálé perzekuce a hrozba vězení pro odlišný názor.

Nemá smysl vyjmenovávat vše, co dokázali rudí agenti za čtyřicet let napáchat za zlo, včetně vyšetřovacích "metod", kdy doznání obviněných vynucovali mlácením, mučením a psychickým nátlakem. Příkladů je známo snad dostatek.

Po plyšáku v roce 1989 se přijal lustrační zákon, kterým měl zabránit těmto lidem podíl na moci. A je dobře, že byl přijat. Původně se zamýšlelo, že bude v platnosti jen pár let, ale současnost nás poučuje o tom, že jej potřebujeme i nadále.

V onom revolučním nadšení se předpokládalo, že komunisté s ostudou sami zalezou a tím, že "nebudeme jako oni", se oni dokáží změnit. Jak naivní tato představa byla. Uběhlo 24 let. Komunisté celou dobu sedí v parlamentu a nyní už se pomalu dostávají za vydatné pomoci ČSSD zpět k moci.