Jenže to, co je nazýváno vládou odborníků, je spíše přehlídkou lidí více či méně spjatých s SPOZ, která by se dala nazvat Stranou přátel a oblíbenců Zemana.
Kde jsou ti rádoby odborníci, když jde víceméně o profláknuté tváře, které mají za sebou těžké minely a prosluly svou nekompetenčností?
Odborníka neudělá pouhé označení někoho za odborníka. Ano, mnozí lidé jsou nakloněni tomu, aby se vlády místo politiků ujali právě odborníci, ale kdo bude určovat, kdo je a kdo není odborník? To, co je nám servírováno Jiřím Rusnokem, je vláda přátel honosně zvána jako mimikry „odborníky“.
Stačí si projít jména. Martin Pecina, odborník na prémie – pár dní před koncem Fischerovy vlády rozdal jedny z nejvyšších jednorázových odměn. Nyní říká, že se jako ministr vnitra obrátí na z ministerstva vyhozené úředníky, pak prý bude ministerstvo fungovat v pořádku.
Nejde čirou náhodou o to, aby se dostali zpět lidé, kterým vyplácel vysoké odměny za reference o politicky citlivých kauzách? Nejde čirou náhodou o to, aby se dostali zpět lidé, kteří zametali takto citlivé kauzy pod koberec? Prý bude záruka, že se nynější nejnovější kauza pořádně vyšetří. Ano, tomu bych věřil. Zatím neprůkazná obvinění na nejsilnější pravicovou stranu budou poslední, protože další kauzy se už „pohlídají“.
Martin Pecina byl do Fischerovy vlády dosazen ČSSD, nyní chce kandidovat za SPOZ. Marie Benešová, místopředsedkyně ČSSD, se rovněž netají sympatiemi vůči prezidentu Zemanovi a měla by být lídrem SPOZ ve Středočeském kraji. Jan Kohout, který byl osloven nabídkou vést resort zahraničí, je bývalým členem KSČ a ČSSD a, světe div se, měl by vést kandidátku SPOZ v Praze.
Nabídku na post ministra kultury měl obdržet pětaosmdesátiletý spisovatel Pavel Kohout, který byl v mládí členem ÚV ČSM, KSČ a ÚV SČSS. Z KSČ a SČSS byl v roce 1969 vyloučen za svůj příklon k reformnímu křídlu KSČ. S Jiřím Rusnokem, bývalým kandidátem KSČ, opakovaně jedná odborářský boss Zavadil…
Jiří Rusnok tedy vede vládu sebevražedných „odborníků“. Co řekl o vládě odborníků v loňském roce? „To co říkáte zní atraktivně a logicky (vláda odborníků, pozn. autora). Ale bohužel to by byl konec demokracie, a demokracie je sice drahá, pomalá a někdy neefektivní, ale nakonec je to to nejlepší, co pro správu věcí veřejných lidstvo vymyslelo.“ Je třeba komentáře?
Začínám mít pocit, že v Rusnokově vládě bude více komunistů než v Adamcově vládě. Zároveň je to ukázkou Zemanovy arogance. Máme systém parlamentní demokracie, kterou Miloš Zeman nyní popírá a předvádí, že si v podstatě může dělat co chce. Pánové Jičínský a Rychetský zjevně s takovou možností, když vytvářeli Ústavu, nepočítali.
Miloš Zeman naznačil, že pokud jeho vláda nedostane důvěru, tak ji nechá v klidu vládnout až do řádných voleb. Jenže nic nebrání tomu, aby po volbách udělal totéž, obzvláště, pokud by nedopadly podle jeho představ.
A tak zde můžeme mít vládu bez ligitimity a mandátu, vládu prezidentovy strany, která může s klidem vládnout po celé volební období, aniž by měla důvěru.
Václav Klaus byl obviněn z velezrady proto, že jedinkrát za svou desetiletou misi vyhlásil amnestii, a byl obviňován z jednání proti demokratickému řádu země.
Co je ale Zemanovo pohrdání parlamentem a rozložením sil v něm dosazením nikým nevolené vlády? Není to náhodou jednání proti demokratickému řádu?
Mluví se o tom, že Miloš Zeman Ústavu znásilnil. Spíše si s ní vytřel ona místa, kde záda ztrácí své slušné jméno. Současný prezident ukazuje, jakou tragédií může být, když se moc dostane do rukou člověka se sklonem k alkoholu, člověka arogantního, hulvátského a mstivého. Domnívám se, že spousta lidí by už dnes měla na Hradě raději Václava Klause než samolibého Zemana.
Lituji toho, že jsem Miloši Zemanovi po dlouhém váhání dal svůj hlas v prezidentské volbě. Stydím se za to a neodpustím si to. V prezidentské volbě jsem neviděl nikoho, kdo by mohl být hoden prezidentského postu. Ve finále jsem se rozhodoval mezi nevolbou a splněním své občanské povinnosti.
Povinnost zvítězila a tehdy jsem podle svého mínění volil menší zlo. Měl jsem se rozhodnout pro nevolbu. Bylo by to daleko lepší. Svou volbou jsem udělal chybu. Svůj hlas už nemůžu vzít zpátky, a tak mohu jen prohlásit:
Pane prezidente, sice jste můj prezident, stejně jako ostatních deseti a půl miliónů občanů, a nemohu prohlásit, že mým prezidentem nejste, i když bych rád.
Veřejně zde prohlašuji, že mou podporu už nemáte. Nepřeji si, abyste se mým hlasem zaštiťoval, když se dovoláváte svého volebního výsledku. Byla-li by možnost vzít svůj hlas zpět, udělal bych to s gustem. Jste ostudou pro tento stát a doufám, že podobný názor má spousta lidí a v roce 2018 budete coby prezident jednoznačně odmítnut. Stydím se za vaše jednání, za vaše kroky a za svou volbu. Hanba vám i mně. Vy totiž nejste demokratem, jste mocichtivým arogantním a samolibým „virotikem“. Ztratil jste víc než můj hlas, ztratil jste mou úctu.
Publikováno se svolením vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pravybreh.cz
