SPŘ: Nechceme vyvolávat negativní reakce Ministerstva školství, chceme jen pomoci

17.02.2012 15:07 | Zprávy

Společnost pro projektové řízení umí pomoci MŠMT odstranit chyby v procesu čerpání dotací EU. Nabídla pomoc MŠMT, ministr ji zatím nepřijal

SPŘ: Nechceme vyvolávat negativní reakce Ministerstva školství, chceme jen pomoci
Foto: Hans Štembera
Popisek: Josef Dobeš

Tisková zpráva SPŘ zveřejněná 16. 2. 2012 nemá vyvolat negativní reakce MŠMT a ministra. Jejím cílem je pouze upřesnit záměr nabídky a objasnit to, že se jedná o profesionální a bezplatnou službu. Nabídka SPŘ směřuje hlavně k tomu, aby se pozornost při tvorbě a posuzování projektů soustředila na podstatu věci. Cílem pomoci je objasnění správného chápání a používání klíčových pojmů používaných při práci s projekty.

SPŘ se po odeslání nabídky snažila s MŠMT intenzivně komunikovat. Telefonicky urgovala reakci na svou nabídku. MŠMT tak mělo příležitost zeptat se na nejasnosti nabídky během zmíněných telefonátů. „Rozhodli jsme se proto upřesnit náš cíl veřejně, aby bylo opravdu jasné, že i v současném období je tu organizace, která otevřeně nabízí MŠMT pomoc s řešením chyb při čerpání dotací EU,“ řekl Ing. Michael Motal, prezident SPŘ.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Společnost pro projektové řízení

MUDr. Ivan David, CSc. byl položen dotaz

Nerostné bohatství na Ukrajině

Na CNN jste tvrdil, že Ukrajina již nerostné suroviny, které jsou na jejím území nevlastní, že je vlastní někdo jiný. Jak to víte? Myslíte, že tak na USA šije nějakou boudu, a proto došlo i k vyhrocení oné schůzky, kde se měla smlouva podepsat? A kdo je tedy podle vás vlastní?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: Proč si lidé pořizují děti?

14:41 Petr Hampl: Proč si lidé pořizují děti?

Druhý pohled Petra Hampla