Když Velká Británie vstoupila do EU, lačnila po ekonomických výhodách, které plynuly z jednotného trhu, jelikož Evropa rostla silněji než samotná Británie. V současné době EU představuje trh pro 500 milionů lidí a riziko ztráty přístupu na tyto trhy by mohlo být velmi nebezpečné pro Velkou Británii. Většina členů unie se nachází v recesi a stále trpí důsledky hospodářské krize. Velká Británie však vyváží zhruba pět ze šesti vozů do Evropy. Bylo by tomu i tak po jejím vystoupení? Řešením by mohla být dohoda o volném obchodu s EU, jakou má Švýcarsko a Norsko. Otázkou je, zdali by se k ní EU neotočila zády a nepovažovala by ji za „zrádce“.
Další otázkou je, co by se stalo s vnitřními investicemi ve Velké Británii, které pochází z Evropské unie? UK přitahuje více přímých zahraničních investic než kterýkoliv jiný členský stát Evropské unie a téměř polovina peněz proudí právě z EU. Dařilo by se takhle Velké Británii i po odchodu z Evropské unie?
Zátěží jsou i obchodní předpisy, které ve velkém produkuje právě Brusel. Euro-skeptici tvrdí, že se díky nim zpomalují inovace a podnikatelská dynamika. Steve Hilton, bývalý poradce britského premiéra, si kdysi postěžoval, že 40% času zabere vládě agenda vyplývající z byrokratických požadavků Evropské unie. Odhaduje se, že roční náklady na zapracování předpisů EU vyjdou na £ 7,4 mld. ročně. Británie by si však měla uvědomit, že i po vystoupení z EU bude tyto předpisy povinna dodržovat, bude-li chtít i nadále obchodovat na společném trhu.
Mohla by vůbec Velká Británie dále utvářet pravidla, kterými se řídí finanční trhy v celé Evropě? A jakby to ovlivnilo význam London’s Square Mile na mezinárodních finančních trzích? Je nasnadě, že britské vystoupení z EU by mohlo mít v této oblasti velmi závažné důsledky.
Jako postgraduální student si pokládám otázku, jak by výstup z Evropské Unie ovlivnil Británii ohledně studia v ??zahraničí. Odhaduje se, že britské univerzity by mohly ztratit 20% svých příjmů, které pocházejí z evropských výzkumných grantů. A mohli by vůbec Britové stále tak snadno pracovat mimo svou domovinu a cestovat jako doposud?
Na druhou stranu existují i pozitiva vystoupení z EU. Například oblast zemědělství by z vystoupení z EU jistě profitovala. V rámci společné zemědělské politiky, Velká Británie musí posílat do Bruselu značné částky (£ 5,5 mld v letech 2007 až ??2013). Nicméně vzhledem k tomu, že zemědělství představuje méně než 1% britského HDP, by změny způsobené odchodem z EU nemusely být tak významné.
Jedním z důvodů, proč euroskeptičtí konzervativci chtějí vystoupit z EU, je jejich obava o suverenitu národů. Zdá se, že současní Britové vnímají Evropskou Unii spíše jako hrozbu a nikoliv jako příležitost. Přesto není na místě pominout skutečnost, že členství v EU přináší významný zisk pro veškerý průmysl země. Velká Británie by měla mít na paměti, že vystoupením z unie by mohla ztratit také svoji pozici brány pro zahraniční investory, kteří investují do Evropy skrz London’s Square Mile. Avšak kolik z toho je jen strach z neznáma?
Autorka je studentkou doktorského programu Ekonomie a hospodářská správa, oboru Regionalistika - veřejná správa a působí na Katedře regionálních studií na Národohospodářské fakultě.
Tento materiál je publikován na základě spolupráce mezi ParlamentnímiListy.cz a Národohospodářskou fakultou VŠE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: VŠE
