Jednoho by napadlo, že je snad vyhlášeno další informační embargo, tentokrát na činnost politiků a vlády. Zejména ČSSD již velmi dlouho před volbami údajně „pracovala“ na lepším fungování státu, měla připraveny různé programy, věděla jak na to, vše měla zkontrolováno, vypočítáno, naplánováno, ověřeno apod. – a po volbách - nic. Občané se mylně domnívali a vycházeli z předpokladu, že tak velká strana, která vyhrála volby a tolik toho naslibovala a jako opozice zkritizovala, má přesný a funkční plán, jak se do všeho s elánem ihned pustí a začne napravovat marasmus po předchozích vládách. Nyní to vypadá, že na domácí politiku a občany se bude kašlat dál, protože je čeká výška mezinárodní politiky, do které se došplhali největší řečníci ČSSD, čímž překročili i vlastní rozbujelé ego a stávají se z neschopných ještě směšnými.
Nejen, že z mnoha slibů sešlo, ale vláda pokračuje ve šlépějích předchozí vlády bez mrknutí oka a podle přísloví: „Kdo nic nedělá, nic nezkazí“. A proč by se vlastně namáhali, když na čtyři roky mají jistá křesla i platy, ať pracují nebo ne? Pardon – „pracují“, ale na čistě osobních zájmech a v oblastech, které se občana dotýkají, jen pokud se z něj dá něco vyždímat. Občan v Česku je jen jednotkou ke ždímání = ŽOxKč a pokud se z něho již nic ždímat nedá, je z agendy zájmu vyškrtnut. Ale u nás se nedělá nic ani pro občana, který se ještě ždímat dá a má i vysoký koeficient ždímatelnosti, ale naši „političtí chytráci, odborníci a experti“ i z tohoto občana udělají reálně neždímatelného, aniž by tento fakt politikům došel i za mnoho let a tedy naděje, že by se jim konečně rozsvítilo, nám nehrozí.
Je udivující, v kolika směrech se má co napravovat, kolik existuje byrokratických, zákonem a vyhláškami daných zábran a nesmyslů, které brání jakémukoli rozproudění domácí ekonomiky, tedy i samotnému efektivnímu „ždímání občanů“ v prospěch nás všech. O efektivitě se mluví na každém kroku, až uši zaléhají, ale co ta efektivita znamená, je našim politikům, odborníkům, expertům a poradcům, dosud španělskou vesnicí.
Ne nadarmo se říká, že každý blb na úřadu vymyslí lejstro, ale nyní je takový zmatek, že nevíme, zda je už víc blbů nebo lejster. Instituce a úřady, obdařené počítači a všemi vymoženostmi moderní techniky, které práci úředníkům ve styku s ostatními institucemi i občanem urychlují, tak se prodloužily lhůty k vyřízení, někde až o neuvěřitelných 90 dní !!! Při určitém souhrnu a nakupení (ne)potřebných žádostí – jež se také neúměrně rozrostly, můžeme čekat, včetně i možného odvolání, na zcela jednoduchou a běžnou úřední záležitost třeba i rok a půl. Jenže tato lhůta se týká i různých příspěvků na péči a je často i otázkou zdraví a holého přežití občana. K totálnímu naštvání občana přispěje, když po všech byrokratických peripetiích a dlouhé době k vyřízení vaší žádost, je nakonec zamítnuta a vy stejné kolečko musíte postupovat znovu – pokud přežijete. Navíc se sebrala mnoha obcím, tedy i občanům možnost, některé záležitosti si vyřídit přímo v obci a nedojíždět do měst. Běžný život a činnost občana je na institucích a úřadech přímo závislý, tudíž by mělo být pochopitelné, že se úřední záležitosti budou vyřizovat nejen efektivněji, ale podstatně rychleji na nejbližším místě a v co nejkratší době. Tento zdržovací způsob jednání na úřadech je nejen dražší, ale naprosto neefektivní, ale o to více za tyto služby státu platíme. Za bývalého režimu počítače nebyly, vše se zapisovalo ručně a vyřizovalo poštou nebo přímo na místě a běžná lhůta k vyřízení nebyla delší, než 14 dní – a to jsme si často stěžovali na délku doby k vyřízení a zbytečnou byrokracii!
A nejpříšernější brzdou jsou nové zákony, vyhlášky a předpisy, které se mění třeba po třech měsících nebo každým volebním obdobím a nejsou lepší, ale daleko horší, než ty předchozí, existuje nejen několik výkladů, ale nenavazují na zákony, vyhlášky a předpisy jiné. Než vůbec zákon, vyhláška a předpis dojde k občanovi, který se s ním obeznámí, je tu zákon, vyhláška a předpis nový. Nejen úředníci, ale i občan má následně v hlavě totální guláš, úředník nové předpisy a zákony nemá v hlavě a tápe, dopouští se chyb a k tomu má ještě často nefunkční a padající počítače, agendy a registry. Pak jsme oblbováni různými „experty a odborníky“, „zkušenými a zaběhnutými firmami“, které si úřady vybraly ke zlepšení a urychlení agendy – ale dovíme se, že vyjma dobrých kamarádských vztahů s úřady a politiky – což vyjde najevo často až trestním oznámením, je vybraná firma a její programy zcela nefunkční nebo plné chyb, takže se úředníci vrací ke starým a funkčním systémům a z odborníků se vyklubou neschopní diletanti, což si navíc ještě draze zaplatíme.
Zdražuje se veřejná doprava, ale snižují spoje a do některých, méně obydlených vesniček, se spoje zrušily úplně – údajně nebyly efektivní. Jenže občanům na efektivitě, dané úředníkem od stolu, opravdu nezáleží, protože co se „efektivně“ zruší z důvodu šetření, ušetřené se převede efektivně do zvyšování platů manažerů, namísto, aby tyto peníze šly efektivně obci na potřebné zřízení místní dopravní obslužnosti a dalších občanských potřeb. Stát musí počítat s tím, že jsou obce, které musí v této oblasti dotovat, a ne každý občan řídí a vlastní auto. I za těch komunistů byla zajištěna dopravní obslužnost do míst, obydlených byť jen hrstkou občanů. Přitom dopravní obslužnost je pro občana naprosto nezbytná a důležitá, zejména k dojíždění do zaměstnání, škol, na úřady a za lékařem.
A můžeme pokračovat - školství, zdravotnictví, dětské domovy, knihovny, školky, ústavy sociální péče, nemocnice, ale i drobné krámky na vesnicích a v obcích, které z velké části zmizely a byly nahrazeny pro některé občany nedostupnými supermarkety, ale i restaurace a místní hospůdky - kam a na co se člověk podívá, jde ke dnu, zmizelo, je méně dostupné, nefunkční či naprosto nedostupné nebo pokažené a zdevastované nebo nedodělané – nejsou údajně peníze, ale rozkrade se ročně cca 100 mld.Kč - ale ani tato skutečnost, o které politici musí léta vědět, je nechává poměrně klidnými – přeci si nebudou kapříci vypouštět vlastní rybník, že?
Občanská vybavenost, dostupnost potřebných zařízení a snadná doprava do zaměstnání a rychlé vyřizování úřední agendy, to především potřebuje občan k běžnému životu – a k tomu jsou naši politici hluší a slepí, ale tím nejvíce naštvávají občany – postupnou nefunkčností všeho. Vždyť se nečinnost ohledně občanských záležitostí dá přirovnat již přímo k politické sabotáži občanských potřeb! Občana nezajímají HDP, různé „ukazatele“, ekonomická mikro a makro čísla, grafy, indexy, statistiky - nejen, že jsou pro občany nesrozumitelné, jsou zcela imaginární, často dokonce vymyšlené, jsou to čísla a ukazatele, které mají občana ošálit, proč mnoho věcí nejde a proč nejsou peníze tam, kde by především měly být a zakrývá se politická neschopnost, zamezit ročnímu rozkrádání 100 mld.Kč. Jak politici skutečně pracují, se pozná právě na tom, jak jsou občané uspokojeni ohledně jejich potřeb i nároků na běžný život – a od toho si politiky volíme a platíme, nikoli od toho, aby občanské potřeby a život permanentně sabotovali za neustálých slibů zlepšení!
Z Prahy, poslaneckých křesel a z PS kukaně se na denní problémy obyčejného občana nedohlédne a ani není zájem tyto letité a stále narůstající problémy řešit. A kdo jiný by je měl řešit, než politici a vláda? Opravdu si myslí, že jsou tam jen od toho, aby měly zajištěny na čtyři roky platy bez práce a hráli si v TV na superstar a nyní se dokonce ocitají na mezinárodních prknech, která znamenají svět a mohou konečně rozhodovat o samotném světě?
Nyní mají politici další důvody, aby byl občan odsunut na okraj jejich zájmů – politická situace na Ukrajině, volby do EU a volby komunální. Ovšem zapomínají, že je budou občané volit nebo nevolit právě z pohledu, jak a co dělají pro běžného občana a kam vedou náš stát. Kdyby věnovali tolik energie občanům, jako Merkelové a Bruselu nebo politickému stranickému hašteření a pomlouvání, měli by pár slibů občanům splněných. A občané jsou již hodně naštvaní z různých politických sabotáží občanského života, ze zdražování, zdaňování, poplatků, nefunkčních institucí a soudů a čím dál méně dostupné občanské vybavenosti, která mizí doslova před očima. Řeší Ukrajinu, ale doma mají podobné problémy a podobně naštvané občany.
Čím více občan platí a je ždímán, tím méně za to dostane a nyní premiér uvažuje o tom, že by si poslanci a vláda měli zvýšit platy ?! Běžně se přidává za dobře vykonanou práci, nikoli za plané slibování a žvatlání před kamerou, alespoň tohle platí v normálním občanském životě a bráno podle skutečné, politiky vykonané práce – stran občana jsou i zadarmo drazí!
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vasevec.cz
