Lidé hladoví a živoří, týká se to především samoživitelek i rodin s dětmi, důchodců a nezaměstnaných. Politici a poslanci mají peněz i času dost, nemají kam a s čím spěchat. Platy mají zaručené, ať pracují nebo ne, jich osobně se to přeci netýká, mají starosti o svá křesla a trafiky – o to jde především a v prvé řadě. Jak se asi dívá na politika člověk, který díky politické neschopnosti a lenosti  žije v depresi, protože nemá zaměstnání, nemá na zaplacení nájmu, elektřiny, vody, tepla, ráno si možná uvaří super výživnou čínskou polévku , kterou si zakoupil za 5,-Kč  v obchodě s prošlým zbožím a večer si namaže krajíček chleba s vodou zředěným margarínem, protože má dočasně ještě střechu nad hlavou a dělá vše, aby zaplatil alespoň nájem?

Nedávno  ukazovali  na TV Prima ve zprávách, jak dalece může stát postihnout bezdomovce, který týral své psy tím, že jim nedával jíst a žili spolu s ním v bahně a špíně, včetně štěňat, jejichž prodejem se údajně měl živit. Z toho jednoznačně vyplývá, že bezdomovec je u nás brán méně, než  zvíře.  Investigativní novináři se o to, jak žije  samotný bezdomovec nezajímali,  natož o to, kdo by měl být potrestán za to, že se občan stal bezdomovcem a žije v zimě, špíně a bahně.  Ani zmínka o tom, že pro bezdomovce, který je u nás brán méně, než zvíře, může být  pes také  jedinou bytostí, která mu ještě zbyla a bohužel, sdílí s ním i jeho bytí a osud.  Na TV Prima v „diváckých zprávách“ proběhlo další video s bezdomovcem u klavíru, jež hrál bezchybně klasiku. Největší moderátorův údiv byl, že toto „bezdomovecké  primitivní zvíře“,  vůbec umí hrát na klavír!!!  Možná, kdyby se novináři zajímali o to, jak pomoci bezdomovcům a tedy i  jejich psům,  udělali by kus opravdové a zasloužené práce. Proč neotravují přímo politiky kupř. tím,  proč  supermarkety před bezdomovci zamykají kontejnery s tunami neprodaných potravin, kdy chrání kontejnery i ochranky. Kdyby supermarkety rozdali neprodané potraviny bezdomovcům a chudým, nemusel by hladovět bezdomovec ani jeho psi. Pro bezduché novináře a povrchní občany je možná zábavné sledovat, jak se zatočí s bezdomovcem ohledně hladovějících psů nebo vzbudit   komentářem u diváků pocit, že klasiku hrající bezdomovec je hodný pozornosti jen jako zvíře v zoo. Bezdomovcem se u nás může stát ze dne na den již kdokoli, tedy i ti lehce připitomělí   a navonění  novináři,  pro které je bezdomovec  méně, než  zvíře a svými komentáři vzbuzují vůči bezdomovcům nenávist, zvláště, zapojí-li do šotu ještě psy. Bezdomovec je totiž výsledkem a vizitkou  práce našich politiků a vlád,  což těmto povrchním  novinářům  ne a ne dojít a kdyby náhodou došlo, možná  budou mít za souseda zrovínka onoho  bezdomovce se psy.

Ve vyspělých civilizovaných zemích je totiž zcela normální a běžné, že potraviny co se neprodají, jsou volně k dispozici chudým a bezdomovcům. A platí to i o restauracích.

Jak doslova „pěst na oko“ pak působí srdceryvné žebrání různých charitativních organizací pro hladovějící děti v Africe, které jsou důsledkem politiky nejmocnějších států. Proč  různé charitativní organizace nežebrají přímo u miliardářů, kteří chudobu světa mají z velké části na svědomí? Nebo je nám ukazováno, že se stále máme jako prasata v žitě a máme velké štěstí, díky našim politikům, že jsme se nedostali ještě na úroveň  africké chudiny?  Proč se naši novináři nezajímají o naše bezdomovce, chudé důchodce, samoživitelky, děti, jež hladoví, protože nemají rodiče na to, aby jim zaplatili obědy ve školní jídelně?  Mediálně  vynucovaná solidarita s chudými světa  je čisté pokrytectví a nejen, že Africe  nepomůžeme,  ale můžeme brzy sami  skončit na úrovni  africké chudiny a mnohý důchodce nebo bezdomovec, již tak žije – v srdci civilizované Evropy!  Dokonce nevíme, zda ta pomoc Africe  se k chudým vůbec dostane, zda nebudou peníze zneužity a přímá hmotná pomoc rozkradena během cesty.