Sofie Chrtková: Politikům jde o křesla, občanům o přežití

Valorizace důchodů se snížila na třetinu, takže k lednu vláda důchodcům přidala v průměru neuvěřitelných 45,-Kč. Dá se říci, že vyhlazovací důchodová reforma se opravdu povedla natolik dobře nastartovat, že bude spolehlivě šlapat sama. Důchodci s důchodem menším než 5 tisíc měsíčně, dostanou přidáno daleko méně, než 45,-Kč. Tento obdivuhodný milodar od naší vlády znamená, že si důchodce může koupit v průměru 4-5 pytlíků čínské polévky měsíčně navíc, čili přežije možná o týden k dalšímu důchodu. Otázkou je, zda bude pytlík polévky z dovozu, protože pak na něj nedosáhne, ale možná mu to vyjde na jednu bramboru navíc, dovezenou z Německa nebo půl bochníku chleba. Vláda přidala důchodcům průměrně 45,-Kč, ale reálně jim sebrala zdražením a devalvací koruny kolem 400,-Kč měsíčně. Větší aroganci vlády vůči důchodcům si snad nelze představit.

Není tento způsob“humánní likvidace“ důchodců lidsky a morálně odporný? Vládě, ani té budoucí, zřejmě likvidace důchodců, invalidů a postižených nevadí. Starobní důchod nedostanete, pokud neodpracujete poctivě minimálně 29 let. Jak je možné a morálně přípustné, že výše nejnižšího důchodu nepostačuje na pokrytí základních životních potřeb? Kdo z dnešních politiků by vyžil za cca 3 tisíci Kč, což je nejnižší důchod za odpracovaných 29 let? Důchod je vypočítán také podle toho, kolik kdo vložil do systému. Za nezaměstnanost, tedy i nemožnost platit do důchodového systému, může vláda a politici, nikoli občan. Je jen minimum těch, kteří pracovat nechtějí. Ženy doplácejí na to, že měly nebo mají děti – obdivuhodný přístup vlád a pánů v nich. Čím více dětí, tím menší důchod díky důchodové reformě, neboť za ně platil na mateřské stát a o to mají menší důchody. Žena s malými dětmi má problémy i jak a kde děti umístit, aby mohla pracovat, a ne každý zaměstnavatel ji s malými dětmi přijme. O menších a diskriminačních platech pro ženy, oproti mužům všeobecně, se nemluví přesto, že v konečném důsledku se projeví i na výši důchodů. Tohle je rovněž odporný přístup, kdy má žena pykat za to, že se starala o děti, tedy i budoucí generaci? Všeobecně se udržují u běžných zaměstnanců podprůměrné mzdy a práce načerno, čímž se rovněž nedostává dostatek peněz na důchody a různé sociální dávky. Celá důchodová reforma vede k postupnému zničení celého důchodového systému. Občánkové, zvykejte si – až nebudete potřební, chcípněte hlady. Politikům musí být totiž jasné, že běžný občan si na slušný důchod z nízkých mezd, kdy často nevyjde od výplaty k výplatě a ať šetří sebevíce, nikdy nevydělá.

V důchodovém systému údajně nejsou peníze z důvodu, že nebylo dostatečně na důchody vybráno. A nebude, protože miliardy pomocí vlád jsou odkláněny jinam nebo do daňových rájů, což mnohým politikům přímo vyhovuje – kdyby ne, dávno by se našla politická vůle s tímto odkláněním zatočit. Ani za tuto situaci však nemůže občan, ale politici a vláda. Rovněž občan nemůže za záměrně nastavené nízké mzdy, ale opět vláda a politici, spojeni úzce s byznysem, nikoli s občany. Politici a vlády na občany a jejich potřeby ze své výšky moci kašlou a jediné, k čemu je občan dobrý, je výše nadojených peněz z občanů. Současný tristní stav se netýká jen důchodců, ale všech, kdo jsou závislí na různých sociálních dávkách. K jejich vydávání se nastavil systém, aby nefungoval, čímž se ušetří a získá čas na zaplacení různých děr a nefunkční systém v rámci důchodové reformy byl zaplacen miliardami z našich daní.

Není pravda, že v systému nejsou peníze na dostatečné důchody, tedy v takové výši, aby nemusel důchodce žádat o různé dávky, ze kterých stejně nevyjde a nakonec je tento systém dražší, než kdyby byl kupř. nejnižší důchod pevně stanoven na cca 8 tisíc Kč – ale to by se nedaly přehazovat peníze na důchody a záplatovat jimi různé díry, předražené zakázky či zlaté padáky. Minimální důchod 8 tisíc Kč je sice velmi málo, ale přežít se již dá – ze 3tisíc Kč již rozhodně ne – je to vstupenka do hrobu. Na důchody se u nás dává, až co zbude po odklonění a rozkradení ze státní kasy na předražené zakázky a stotisícové platy manažerů státních a polostátních firem, politiků a jejich nabalených placených funkcí, reklamních věciček ministerstev, kupř. dámských kalhotek a slipů s bobrem nebo velkým ptákem. Důchodová reforma se „ušila“ na míru různých státních rozkrádaček.

Na důchody a zdravotnictví jde u nás o mnoho méně, než ve státech EU, tedy těch tvrdě kapitalisticky založených, ovšem s daleko vstřícnější sociální a solidární politikou vůči svým občanům a s daleko větší kázní ohledně platby daní, nastavení důchodů a zamezení zneužívání důchodového fondu na jiné záležitosti. Důchodci živoří a předčasně umírají, ale na církevní restituce miliardy v systému jsou i přesto, že zákon o církevních restitucích byl přijat za velmi podivných okolností a pomocí jednoho hlasu odsouzeného poslance a proti vůli většiny občanů. Vládě, ani té budoucí nevadí, že církevní restituce občané vnímají jako ohromný tunel, kde církve získají z našich peněz a daní miliardy, zatímco vláda nebude mít na důchody, zdravotnictví, dávky v nezaměstnanosti apod., kdy v důsledku budou umírat lidé. To není nadsázka, ale holá skutečnost a současná realita.

V Česku se již dávno odpovědně nevládne, ale jen rozkrádá. Ve skutečnosti panuje u nás dlouhodobě bezvládí. U voleb volíme pouze budoucí kmotry, schované pod různé strany, aby mohli předstírat demokracii, kdy hraje sobě do ruky jak pravice, tak levice. Dělení na pravici nebo levici je jen volební trik, což nám je zcela odhaleno současným sestavováním nové vládní koalice. Již tři měsíce se dohadují o svých křeslech za stotisícové platy, zatímco nejchudší občané živoří, a to včetně dětí, kdy je rodina či samoživitelka závislá na sociálních dávkách, kdy nikdo nebere ohledy na to, že nemá na nájem a jiné platby, se kterými jim nikdo nepočká, ale stává se záminkou k podání exekuce nebo i vystěhování z bytu, a aby to nějak utáhli, hladoví, včetně dětí. Politici mají být opravdu na co pyšní a věřte, že těmto lidem se musí otevírat „kudla v kapse“, když vidí rozesmátého „možná premiéra“, který před volbami měl plná ústa sociálních jistot a starosti o nejchudší a nápravy stavu po předchozích vládách a po volbách je vše jinak, včetně slibů o minimálně pozdržených církevních restitucích.

Kam a s čím by měli politici pospíchat, když jim o život nejde a dohady o rozdělování křesel, aniž by museli jakkoli hnout prstem, tedy cokoli konkrétního a prospěšného pro občany dělat, mají slušně placeno. Dohadovat se za slušné platy budou zřejmě donekonečna, důvod se vždy najde a tedy ani nehrozí, že by došlo k jakýmkoli systémovým a důležitým změnám, které nastavily minulé vlády - vždyť jim to společně velmi dobře šlapalo a šlape a sehrát divadlo levice kontra pravice, není vůbec nic těžkého – frází se za 24 let naučili hodně.

Mimochodem, tři měsíce se dohadovat jen na složení koaliční vlády opět svědčí o její neschopnosti. Tímto „supermanovským“ tempem se totiž nic podstatného nezmění ani za čtyři roky, ale možná se radikálně omladí a ozdraví velká část české populace, vymřou důchodci i nejchudší, ušetří se na důchodech i sociálních dávkách a stačí tak málo – NEDĚLAT NIC!!!

Publikováno se souhlasem vydavatele.