Po roce 1989 naši občané věřili, že tomu tak bude, že budeme svobodným, suverénním státem, v rovném postavení se státy v Evropě. Pokud by vrcholní politici měli tento základní zájem, byli bychom dál a mnohé problémy bychom neměli. V současné době krizí je pochopitelné, že státy, které jsou především závislé, nikoli soběstačné, jsou posláni „ke dnu" dříve, zvláště, stanou-li se „montovnami" ,a které jsou závislé i na dovozu potravin. Jsou nuceny vyprodávat, co k vyprodání mají, zejména nerostné bohatství nebo i půdu a lesy, mnohdy zcela dobrovolně, zisk je zisk, jedno jaký.
I malý stát může prosperovat, být konkurence schopný, nezávislý, suverénní a hlavně svobodný. Rozprodáním našich „značek", podniků, průmyslu a likvidací zemědělství, jsme závislí na dovozu. Nejen to. Dováží se k nám kupř. potraviny, které se dováží do supermarketů, které patří opět cizině. Ceny neurčuje v žádném případě náš „trh" a kupní síla, ale dovozci-prodejci z ciziny a naše vláda se vzdala všech regulací, protože nakonec i jednotlivci na vládu přisátí z tohoto „obchodu" mají různý podíl a zisk. Naši lidé se třesou, aby dostali zaměstnání za mizerných podmínek a mizerný plat, který se změní i v mizerný důchod a mizernou budoucnost.
Dostali jsme se tak hluboko, že ti, co mají možnost, nakupují dnes výhradně v cizině - to samé, ale v lepší kvalitě a laciněji. Cizí banky, cizí mobilní operátoři, cizí výrobci apod., mají ceny, poplatky nebo úroky, na kterých u nás vydělávají více, než u nich doma, kde by si mnohé praktiky nemohly ani dovolit. Naši politici, místo aby hájili zájmy svých občanů, poklonkují těmto firmám a podnikatelům- cizákům. Přitom leckterý Čech by mohl a měl na to, aby dělal to samé u nás, ale v ryze české firmě a nakonec, možná ve větší kvalitě. Důsledkem by byla minimální nezaměstnanost a snížení sociálních problémů. Vyprodáváme i naše „české mozky" a patenty, abychom u nás vymyšlené, mohli zpět draze kupovat. Export na přeplněném trhu je též záležitostí, která je dlouhodobě závislá „na závislosti" na cizině. Zbývá tedy výprodej a drancování nerostného bohatství, lesů a půdy. Co bude, až se zbavíme i toho nejvzácnějšího?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz