Je to situace, kterou voliči očekávali? Politici udávají „tón“ a média „tvrdí muziku“ a navíc pěkně falešně. Posloucháte-li dlouho tuto politickou odrhovačku, nutně časem leze na nervy, jakož i ten, kdo ji zpívá nebo hraje. Česko je v průšvihu, ale politici si jen zpívají své, jako šílenci v blázinci. Došel snad zdravý rozum? S rozumem nebo bez něj, „nám je to ukradený, nám je to všechno fuk“.

Úplně všechno tedy ne, protože o ukradený se musí podělit a fuk jim rozhodně není vlastní kapsa a moc. Zkrátka, nějaké to další divadlo se musí pro voliče a občany sehrát a  čím delší a pitomější, tím více únavnější, aby se zakryl skutečný důvod, proč jsem se stal politikem.  Naivkové, kteří si myslí, že lze dělat politiku bez lhaní, by měli shlédnout  český dokument „Kandidáti“. Ve stručnosti, politické strany si najímají výcviková střediska pro politiky, kde se učí navnadit voliče, přesvědčit je, naslibovat a hlavně – učí je své sliby rušit! Ti nejlepší lháři, kteří kurz zvládnou, dostávají šanci na kandidátkách stran. Strany vyrábí své „úspěšné“  politiky, aby se občanům mohlo lhát, slibovat a sliby elegantně odvolávat. Kandidáti  se nevolí podle odbornosti a práce, jež za nimi zůstává, a o morálce to rozhodně není,  když skutečnou „odborností“ je jen dobře zvládnutá lež. A je to také o tom, jak  lhaní mění samotnou osobnost a vychovává pro strany bezpáteřní loutky – vše jen pro peníze, vliv a moc.