První velká akce na Letné byla z pohledu pořadatelů a především jejích zadavatelů, až překvapivě úspěšná. Zásluhu největší na něm ovšem měla právě Česká televize.

Jenže ta nemůže být všude, takže akce mimo Prahu vesměs nenaplnily očekávání sponzorů, kteří doufali v mnohem širší společenský pohyb. Přesto ale pro veřejnost šlo o zajímavou podívanou, takže celostátní zájem o aktivitu spolku byl získán.

Je ale dobré přiznat, že sice akce na Letné proběhla až ukázkově, leč nezvedla lid k velkému protestu proti vítězům voleb. Vlivové síly stojící za viditelnými organizátory, se proto rozhodly třicáté výročí změny režimu využít k nové monstr akci. Pro zajištění úspěšnosti počinu jeho organizátoři už nespoléhali na „venkov“, ale aktivitu soustředili jenom na osvědčenou Prahu. Akci připravovalo patnáct, jak to nedávno přiznal jejich boss, profesionálních manažerů. Ano, spolek má tolik finančních prostředků, že si může dovolit platit až tak početnou ekipu aktivistů na plný úvazek. Silně pochybuji, že k tomu sloužící fond je tvořen z příspěvků řadových občanů. Ti, co manažery sponzorují, by proto měli mít odvahu a veřejnosti sdělit, o co jim skutečně jde. Především proto, že již přestává jít o pouhé demonstrace, jak uvádím dále.

Den před třicátým výročím mocenského zvratu se tedy uskutečnila veřejná akce, kterou žurnalisté označují za „Letnou dvě“. Opět šlo o holý negativismus, což je nejen zakladatelskou bolestí aktivity Mináře & spol., ale projevem trvalé programové impotence všech, od inspirátorů přes sympatizanty až po realizátory, zainteresovaných na celém aktivismu. Přesto jsem ale vycítil poněkud měnící se atmosféru, vyvěrající především z některých projevů účinkujících příslušníků „kulturní fronty“. Jinak se totiž tito profesionální předváděči cizích myšlenek, čistých to parazitů na produktivní společnosti, ani v tomto systému nazvat nedají. Právě oni by si ale mohli nejlíp uvědomovat ověřenou zkušenost, že u veřejného konání prakticky vůbec nezáleží na tom, jak je míněno a motivováno, ale jen a jenom na tom, jak je okolím a širší veřejností vnímáno.

Letnou 2 jsem už nevnímal jako obyčejnou demonstraci, ale jako manifestaci. Manifestaci vlivu sil, které se projevují v široké škále činností namířených nejen proti premiérovi a prezidentovi, proti současnému vítězi voleb, ale skrytě proti celému volebnímu systému a možná i zastupitelské demokracii vůbec. Letnou dvě totiž, mimo jiné, předcházely publikované názory o potřebě změnit volební systém, omezit volební právo, ba dokonce nedovolit přímé volby prezidenta či primátorů.